Hospodaření českých obcí bez započtení Prahy skončilo v minulém roce poprvé od roku 2010 v deficitu. Jejich výdaje převýšily příjmy o devět miliard korun. Důvodem byl především výrazný růst investic do veřejné infrastruktury a služeb. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Celkové výdaje obcí dosáhly 395 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 14 procent. Příjmy naopak vzrostly jen o pět procent na 386 miliard korun. Největší vliv na zhoršení bilance měly kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, které meziročně vzrostly o 26 procent na 132,5 miliardy korun. Na investice tak obce vynaložily 34 procent svých příjmů, nejvíce od roku 2012.
Podle analytičky společnosti CRIF Věry Kameníčkové je vyšší investiční aktivita pozitivním signálem. Obce totiž začaly více využívat dříve vytvořené finanční rezervy na projekty ve školství, sportu, bydlení, dopravě, kultuře nebo vodním hospodářství. Jen samotné kapitálové výdaje se meziročně zvýšily téměř o 28 miliard korun.
Finanční zdroje určené na investice přitom zůstaly téměř na stejné úrovni jako o rok dříve, konkrétně 123,2 miliardy korun. Největší část tvořil provozní přebytek ve výši 84,7 miliardy korun. Další prostředky pocházely z investičních dotací a z prodeje majetku. Struktura financování se však změnila – zatímco dotace a příjmy z prodeje majetku rostly, provozní saldo se snížilo.
Schodek rozpočtů podle CRIF souvisel i s tím, že obce část investic financovaly z úspor a pomocí úvěrů. Nejrychleji rostly investice do školství, sportovních zařízení a bydlení. Mezi hlavní priority výdajové politiky patřil sport, kde výdaje vzrostly o 27 procent, vzdělávání s růstem o 25 procent a sociální služby, které si polepšily o 23 procent.
Vyšší investiční aktivita se promítla také do poklesu finančních rezerv. Úspory obcí bez Prahy se loni snížily o dvě procenta na 214 miliard korun. Ještě v roce 2024 přitom vzrostly o osm procent a o rok dříve dokonce o 15 procent. Přesto z dlouhodobého pohledu zůstávají rezervy výrazně vyšší než před několika lety – od roku 2020 se objem prostředků na bankovních účtech zvýšil o 70 miliard korun, tedy téměř o polovinu.
Míra úspor, která vyjadřuje poměr peněz na účtech k celkovým příjmům, klesla z 60 procent v roce 2024 na loňských 55 procent. I tak je stále výrazně vyšší než například v roce 2013, kdy činila 36 procent.
Současně vzrostlo také zadlužení obcí. Dluh se meziročně zvýšil o 11 procent na 62 miliard korun. Podíl dluhu na příjmech dosáhl 16 procent, což je však stále výrazně méně než před více než deseti lety. V roce 2013 byla zadluženost téměř dvojnásobná.
Pozitivní zprávou pro obecní rozpočty byl růst daňových příjmů. Obce získaly ze sdílených daní 261,9 miliardy korun, přibližně o 12 miliard více než o rok dříve. Nejvýrazněji rostly příjmy z daně z příjmů právnických osob, a to o 11 procent.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
