MMR zatím nemá hotovou novou podobu programu dostupného bydlení.
Ministerstvo pro místní rozvoj zatím nepřipravilo konkrétní podobu nového financování programu na výstavbu dostupného bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) uvedla v rozhovoru pro ČTK, že s výsledným návrhem nejprve seznámí vládu. Resort podle ní nyní pracuje s několika možnými variantami.
Část projektů by ale měla být financována podobně jako doposud, tedy kombinací dotací a zvýhodněných úvěrů určených zejména pro obecní nájemní byty s nižším nájemným.
Podle vládní hospodářské strategie by se v České republice mělo do roku 2030 stavět přibližně 50.000 bytů ročně. To by znamenalo asi o 20.000 bytů více než nyní. Z tohoto počtu by zhruba deset tisíc mělo připadat na obecní, družstevní nebo jinou formu dostupného bydlení. Každý z těchto typů by přitom měl podle ministryně představovat přibližně třetinu celkové výstavby.
Programy podpory bydlení by se podle Mrázové měly více přizpůsobit situaci v jednotlivých regionech. V některých oblastech může být řešením demolice starších objektů a výstavba menšího, ale kvalitnějšího bydlení. Jinde bude nutné budovat zcela nové byty, protože tam kapacity bydlení dlouhodobě chybí.
Ministryně už na konci února naznačila, že vláda chce upravit současné podmínky čerpání podpory na výstavbu dostupných nájemních bytů, které podle ní nejsou ideálně nastavené. Dříve vyčleněných sedm miliard korun ale bude možné využít ještě podle původních pravidel.
Program spravuje Státní fond podpory investic (SFPI). Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) loni uvedl, že na dostupné nájemní bydlení bylo v rozpočtu na rok 2026 plánováno 4,5 miliardy korun. Stejná částka měla být vyčleněna i pro roky 2027 a 2028.
Současná vláda však rozpočet na rok 2026 upravila. Podle Mrázové totiž předchozí kabinet prostředky sice slíbil, ale jejich financování dostatečně nezajistil. SFPI by tak měl letos získat přibližně 2,2 miliardy korun z výnosů emisních povolenek a další stovky milionů na přípravu nových programů.
Podpora výstavby dostupného bydlení je určena především na nájemní byty a může být využita na novostavby, rekonstrukce i přístavby. Dotace mohou pokrýt až 40 procent nákladů projektu při splnění stanovených podmínek. Na zbytek je možné čerpat zvýhodněný úvěr, jehož úrok vychází ze základní sazby EU pro Česko snížené až o tři procentní body a může dosáhnout až 65 procent ceny projektu. Celkově tak mohou dotace a úvěry pokrýt až 90 procent investice. Úvěr je možné splácet až 30 let a lze jej předčasně splatit bez poplatků.
Vedle nájemního bydlení chce vláda podporovat také družstevní výstavbu. Ta by měla být financována pouze prostřednictvím zvýhodněných úvěrů v rámci samostatného programu. Jeho konkrétní podoba se podle ministryně teprve připravuje a měla by vycházet z dřívějšího programu SFPI zaměřeného na družstevní bydlení.
Změna stavební správy by neměla znamenat propouštění
Stát podle ministryně Mrázové neplánuje po zavedení centrální stavební správy propouštět úředníky ze stavebních úřadů. Přibližně třetina zaměstnanců se změnou podle ní souhlasí, další třetina by měla zůstat na obcích a krajích a věnovat se jiným agendám. Zbývající část pracovníků zvažuje například odchod do důchodu.
Ministerstvo zároveň počítá s tím, že bude potřeba přijímat nové zaměstnance. Přesnou výši nákladů na reformu stavební správy zatím resort neuvedl. Podle ministryně však počáteční investice, které nebudou nízké, může v budoucnu vyvážit efektivnější fungování systému a vyšší příjmy veřejných rozpočtů.
Nedostatek pracovníků přitom stavební úřady řeší dlouhodobě. Minulá vláda proto zvýšila osobní ohodnocení úředníků až na sto procent, upravila jejich platové zařazení a zmírnila kvalifikační požadavky. Do budoucna by ale podle Mrázové díky zjednodušení procesů a integraci některých úřadů nemuselo být potřeba tolik pracovníků jako dnes.
V současnosti funguje v Česku 638 stavebních úřadů. Po reformě by mělo vzniknout 205 územních pracovišť, 14 krajských úřadů územního rozvoje a jeden centrální úřad se sídlem v Praze. Vedle nich mají vzniknout i další detašovaná pracoviště, jejichž přesný počet zatím ministerstvo analyzuje. Celkem by jich ale mělo být více než 240.
Novela stavebního zákona počítá se vznikem Úřadu rozvoje území ČR, pod který přejdou stavební úředníci nyní působící na obcích a krajích. Obce se pak mají více soustředit na územní rozvoj. Nový úřad vznikne sloučením stavebních agend několika ministerstev a specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu.
Novela zatím prošla prvním čtením ve Sněmovně. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Pokud legislativní proces proběhne podle plánu, účinnosti by měla nabýt letos v létě a nový systém stavební správy by měl začít fungovat od roku 2028.
Nový systém digitalizace stavebního řízení až kolem roku 2030
Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň připravuje nový systém digitalizace stavebního řízení. Ten by se měl vyvíjet a testovat mezi lety 2027 a 2029. Ostrý provoz by měl být spuštěn v roce 2030, kdy bude ještě fungovat společně se staršími systémy kvůli postupnému převodu dat. Plně by měl nový Centrální agendový informační systém fungovat od roku 2031.
V současnosti ministerstvo vede předběžné konzultace s trhem o podobě systému. Termín vypsání veřejné zakázky zatím ministryně neupřesnila.
Podle Mrázové chce současná vláda připravit digitalizaci tak, aby během svého mandátu stihla její pilotní testování alespoň ve třech krajích. Testování by mělo trvat několik měsíců.
Ministryně zároveň zdůraznila, že digitalizaci je nutné připravovat v návaznosti na reformu stavebního práva a zavedení centrální stavební správy. Ta by měla začít fungovat v roce 2028.
Digitalizace stavebního řízení přitom provázely problémy už po jejím spuštění v červenci 2024. Tehdejší premiér Petr Fiala kvůli komplikacím odvolal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, což následně vedlo k odchodu Pirátů z vlády. Následně bylo rozhodnuto, že se vývoj systému přepracuje a vypíše se nová zakázka.
Audit, který si ministerstvo nechalo vypracovat, ukázal, že původní systémy po spuštění nevyhovovaly potřebám uživatelů. Chyběla také potřebná dokumentace a řízení projektu podle auditorů nebylo dostatečné.
Stavební úřady proto nyní fungují v přechodném režimu, kdy mohou používat jak původní, tak digitální systémy zároveň. Tento takzvaný technologický bypass měl původně trvat do roku 2028, podle současné vlády však může být přechodné období o několik let delší.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
