Dotační programy určené na protipovodňová opatření a zadržování vody v krajině podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nepřinesly takové výsledky, jaké stát plánoval. Kontrola se zaměřila na peníze, které v letech 2020 až 2024 rozdělilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu ochrany před povodněmi a zlepšení schopnosti krajiny zadržovat vodu.
Kontroloři prověřili projekty financované z celkové částky 7,1 miliardy korun. Zkoumali především to, zda byly prostředky využity účelně, hospodárně a v souladu s platnými pravidly. Podle NKÚ se u části programů nepodařilo dosáhnout plánovaných výsledků, zejména pokud jde o zvyšování retenční schopnosti krajiny.
Úřad zároveň připomněl, že povodně způsobily v České republice za posledních 27 let škody přibližně za 260 miliard korun. Stát proto ve strategii do roku 2030 stanovil cíle, které měly pomoci dopady povodní zmírnit. Jedním z nástrojů měly být právě dotační programy. Kontrola ale ukázala, že u tří z osmi sledovaných programů se plánované cíle nepodařilo splnit.
Ministerstvo zemědělství s těmito závěry nesouhlasí. Ve svém vyjádření uvedlo, že podpořené projekty přispěly k lepší ochraně obyvatel před povodněmi a zároveň pomohly zadržovat vodu v krajině. Celkem bylo podle ministerstva podpořeno 1758 projektů. Pokud některé cíle splněny nebyly, bylo to podle resortu především kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu, nikoli kvůli špatnému nastavení programů.
NKÚ například zjistil, že u programů zaměřených na úpravy drobných vodních toků a budování menších nádrží nebylo dosaženo plánovaných hodnot u deseti z patnácti sledovaných ukazatelů. V sedmi případech se přitom nepodařilo naplnit ani polovinu stanoveného cíle. U dalších dvou programů ministerstvo podle kontrolorů cílové hodnoty postupně snižovalo, aby mohlo jejich plnění alespoň formálně vykázat. Původní cíl týkající se retenčního objemu vody byl například splněn jen z 22 procent, po jeho úpravě ale vykazoval více než stoprocentní plnění.
Kontroloři také prověřili 35 konkrétních projektů u sedmi příjemců dotací. Ve většině případů byly podle NKÚ peníze využity účelně a v souladu s předpisy. Nedostatky však odhalili u čtyř projektů. Dva z nich označili za účelné pouze s drobnými nedostatky a u dalších dvou byla účelnost hodnocena jako omezená. V jednom případě například nebylo koryto potoka dostatečně udržováno a bylo zanesené naplaveninami.
Ministerstvo zároveň upozornilo na zkušenosti z rozsáhlých povodní v roce 2024. Podle něj tehdy fungovalo 427 vybudovaných protipovodňových opatření – z toho 355 plnilo ochrannou funkci v plném rozsahu a dalších 62 do určitého limitu průtoku. Opatření vybudovaná od roku 2000 podle ministerstva chrání před následky povodní více než milion obyvatel.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
