Opozice kritizuje návrh státního rozpočtu, Sněmovna o něm může jednat i v noci.
Opoziční strany před závěrečným schvalováním státního rozpočtu ve Sněmovně varují před rostoucím zadlužením státu. Podle nich vláda zvyšuje schodek příliš rychle a zároveň omezuje výdaje v důležitých oblastech, například v obraně. Kritika míří především na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO), která podle opozice předložila rozpočet s vysokým deficitem i přesto, že ekonomika stále roste.
Poslanec ODS Vojtěch Munzar upozornil, že snížení výdajů na obranu může znamenat nesplnění spojeneckých závazků České republiky. Lucie Sedmihradská ze STAN dodala, že země pravděpodobně nedosáhne cíle vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu, protože NATO zřejmě nezapočítá některé výdaje mimo samotný resort obrany. Podle místopředsedy STAN Lukáše Vlčka by přitom současná bezpečnostní situace vyžadovala ještě vyšší investice. Zároveň vyzval k debatě o reformách veřejných služeb, aby budoucí rozpočty nebyly zatíženy tak vysokými povinnými výdaji.
Navrhovaný státní rozpočet počítá se schodkem 310 miliard korun. Vládní koalice tvořená hnutími ANO, SPD a Motoristy má ve Sněmovně dostatek hlasů, aby návrh prosadila. Opozice i někteří odborníci ale tvrdí, že návrh může být v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože překračuje maximální povolený deficit. Ministryně financí takové výtky odmítá. Lidovci uvedli, že právě možné porušení zákona je jedním z důvodů, proč návrh nepodpoří.
Opoziční strany připravily řadu pozměňovacích návrhů. Poslanec ODS Jiří Havránek uvedl, že vláda má poslední možnost reagovat na výtky a například podpořit návrh na navýšení rozpočtu obrany o 21 miliard korun nebo přesun peněz do kultury. Podle něj lze očekávat dlouhou a rozsáhlou debatu. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Tom Philipp označil návrh rozpočtu za velmi neseriózní a kritizoval, že podle něj neslouží lidem, ale nejasným zájmům.
Strana TOP 09 navrhla úspory ve výši 64 miliard korun, které by podle ní snížily deficit na zákonnou úroveň. Současně chce zvýšit výdaje na obranu o 21 miliard korun. Předseda strany Matěj Ondřej Havel uvedl, že v současné mezinárodní situaci považuje stagnaci výdajů na bezpečnost za riskantní.
Místopředseda SPD Radim Fiala naopak připomněl, že vláda při přípravě rozpočtu vycházela z povinných výdajů a závazků zděděných po předchozím kabinetu Petra Fialy (ODS). Podle něj bylo nutné zajistit financování priorit, jako jsou bydlení, zdravotnictví nebo školství. Přiznal však, že ani vládní strany z vysokého schodku nemají radost.
Už během druhého čtení poslanci předložili návrhy na přesuny peněz v hodnotě přes 200 miliard korun. Očekává se, že Sněmovna schválí především návrhy vládních stran. Patří mezi ně například přidání 800 milionů korun na sport, 120 milionů korun pro humanitární program MEDEVAC nebo 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s dětmi a mládeží. Premiér Andrej Babiš chce také navýšit prostředky na protidrogovou politiku o 100 milionů korun.
Po schválení ve Sněmovně poputuje zákon k prezidentovi Petru Pavlovi. Ten již naznačil, že rozpočet vetovat nebude, přesto chce o jeho podobě jednat s ministryní financí Schillerovou a premiérem Babišem. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) by prezident mohl zákon nepodepsat, což by ale nebránilo jeho vstupu v platnost.
Sněmovna si pro projednávání rozpočtu prodloužila jednací den, takže v případě potřeby může o návrhu hlasovat i v nočních hodinách. Pro tento postup hlasovalo 118 ze 134 přítomných poslanců. Podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé čeká zákonodárce dlouhá debata, po níž budou hlasovat o jednotlivých přesunech peněz i o návrhu rozpočtu jako celku.
Ještě před samotným projednáváním vystoupil předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který připomněl stanovisko Národní rozpočtové rady. Ta podle něj upozornila, že návrh může být v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Hřib také uvedl, že rozpočet podle něj neřeší klíčové problémy země, jako je dostupnost bydlení, podpora rodin nebo zajištění bezpečnosti.
Po schválení státního rozpočtu se poslanci budou věnovat také rozpočtům státních fondů. Například Státní fond dopravní infrastruktury by měl hospodařit přibližně se 169 miliardami korun. Na programu jsou rovněž rozpočty Státního fondu životního prostředí, Státního fondu podpory investic a Státního zemědělského intervenčního fondu.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Obrázek je ilustrační
