Parní elektrárny jsou největší výrobci elektřiny v Plzeňském kraji

Plzeňský kraj nepatří v porovnání s ostatními kraji k významným producentům elektrické energie.

K hlavním výrobcům elektrické energie v Plzeňském kraji patří parní elektrárny. Na výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie se nejvíce podílí paliva biomasa a bioplyn, z hlediska technologií patří k významným producentům fotovoltaické elektrárny. Nejvyšší spotřeba elektrické energie byla zaznamenána v průmyslu a domácnostech. Na spotřebě zemního plynu se pak nejvíce podíleli velkoodběratelé, v pořadí druhé byly domácnosti.

V roce 2021 činil instalovaný výkon elektrizační soustavy (soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny) v regionu 569,7 MW a jeho podíl na ČR představoval 2,7 %. Nejvyšší instalovaný výkon měly elektrárny parní (262,1 MW) a fotovoltaické (210,4 MW).

V Plzeňském kraji bylo v roce 2021 vyrobeno 1 428,3 GWh elektřiny brutto. Meziročně se zvýšila výroba elektřiny o 5,9 %, ke zvýšení výroby došlo ve všech typech elektráren kromě větrných a fotovoltaických. Nejvyšší meziroční nárůst (84,0 GWh) byl zaznamenán v parních elektrárnách, tj. zvýšení o 10,7 %. Výroba elektřiny v Plzeňském kraji tvořila 1,7 % z celkové výroby elektřiny v ČR a v mezikrajském srovnání se Plzeňský kraj zařadil na desáté místo. Na výrobě elektřiny se v ČR nejvíce podílely kraje Ústecký (27,6 %), Jihočeský (20,1 %) a Vysočina (19,0 %) V období let 2016–2021 bylo v Plzeňském kraji vyrobeno nejvíce elektrické energie v roce 2021, kdy výroba elektrické energie celkem činila 1 428,3 GWh, naopak nejnižší výroba elektrické energie (1 280,1 GWh) byla zaznamenána v roce 2019. V roce 2021 byla výroba elektřiny v porovnání s rokem 2019 vyšší o 11,6 %.

K největším výrobcům elektřiny patřily v Plzeňském kraji parní elektrárny. V roce 2021 bylo vyrobeno 870,5 GWh elektrické energie v parních elektrárnách, tj. 61,0 % z celkového objemu vyrobené elektřiny v kraji. Další v pořadí podle výše vyrobené elektrické energie byly elektrárny plynové a spalovací (18,2 %) a fotovoltaické (14,7 %).

Elektrická energie vyrobená parními elektrárnami v Plzeňském kraji tvořila 2,3 % z celkové energie vyrobené parními elektrárnami v ČR. Meziroční zvýšení výroby v Plzeňském kraji v roce 2021 dosáhlo 10,7 %. V rozmezí let 2016–2021 byla zaznamenána nejvyšší hodnota vyrobené elektrické energie v roce 2021, a to 870,5 GWh. Oproti roku 2016 se zvýšila výroba elektrické energie v parních elektrárnách v roce 2021 o 15,3 %. Mezi největší výrobce elektrické energie v parních elektrárnách v ČR patřily kraje Ústecký (51,4 %), Pardubický (13,4 %) a Středočeský (12,9 %).

plynových a spalovacích elektrárnách bylo v roce 2021 v Plzeňském kraji vyrobeno 260,4 GWh elektrické energie, na celkovém objemu výroby v ČR u těchto elektráren se tento kraj podílel 6,6 %. V rozmezí let 2016–2021 byla dosažena nejvyšší výroba elektrické energie právě v roce 2021. Meziročně vzrostla výroba u tohoto typu elektráren v Plzeňském kraji o 1,9 %, v porovnání s rokem 2016 se zvýšila o 10,0 %. K největším výrobcům elektřiny v plynových a spalovacích elektrárnách v ČR patřily kraje Vysočina (12,9 %), Moravskoslezský (12,5 %) a Středočeský (10,5 %).

Ve fotovoltaických elektrárnách bylo v Plzeňském kraji v roce 2021 vyrobeno 210,5 GWh elektrické energie, meziročně se její výroba snížila o 5,8 %. Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji ve výrobě elektřiny získané z fotovoltaických elektráren umístil na čtvrtém místě. Na celkové elektrické energii vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách v ČR se Plzeňský kraj podílel 9,8 %. V časovém období 2016–2021 bylo největší množství elektrické energie (230,4 GWh) vyrobeno v roce 2018. Výroba elektřiny brutto se v roce 2021 zvýšila v porovnání s rokem 2016 o 2,0 GWh, tj. zvýšení o 1,0 %. Nejvíce elektrické energie se vyrobilo ve fotovoltaických elektrárnách v krajích Jihomoravském (513,0 GWh), Jihočeském (257,9 GWh) a Středočeském (249,9 GWh).

V roce 2021 se v Plzeňském kraji vyrobilo 785,3 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, podíl na celkové vyrobené elektřině v kraji dosáhl výše55,0 %. V ČR činil podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vyrobené elektřině celkem 12,4 %. V Plzeňském kraji se na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela nejvíce biomasa (30,8 %). Druhé místo obsadila výroba elektrické energie, která byla získána ve fotovoltaických elektrárnách (26,8 %) a spalováním bioplynu (26,8 %). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie umístil na pátém místě. V České republice se nejvíce podílely na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie biomasa (25,3 %) a bioplyn (24,6 %). Nejvyšší množství výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo dosaženo v krajích Středočeském (2 061,8 GWh), Ústeckém (1 507,8 GWh) a Jihomoravském (1193,1 GWh).

V roce 2021 bylo v Plzeňském kraji spotřebováno 3 129,8 GWh elektřiny netto. Meziroční spotřeba elektřiny byla vyšší o 6,2 %. Podíl regionu na celkové spotřebě elektřiny v ČR činil 5,2 % (desáté místo v mezikrajském porovnání). Z hlediska odvětvové struktury se podílely nejvíce na spotřebě elektřiny průmysl (34,7 %), domácnosti (32,2 %) a obchod, služby, školství a zdravotnictví (24,9 %). Meziročně se spotřeba elektřiny zvýšila nejvíce v domácnostech o 88,2 GWh, průmyslu o 73,4 GWh, a obchodu, služeb, školství a zdravotnictví o 16,6 GWh.

V porovnání s rokem 2020, kdy byl pokles spotřeby elektrických energií v řadě odvětví ovlivněn omezováním výroby a služeb v důsledku pandemické situace covid-19, v polovině roku 2021 zrušení těchto omezení ovlivnilo růst spotřeby elektrické energie v průmyslu a ve službách. V domácnostech pokračoval růst spotřeby elektrické energie i v roce 2021, což souviselo s distanční výukou žáků a studentův prvním pololetí roku 2021 a v řadě případů i se zaměstnanci, kteří pracovali z domova.

Spotřeba elektřiny netto v domácnostech na 1 obyvatele v roce 2021 v Plzeňském kraji činila 1 745,8 kWh. Tento ukazatel nelze srovnávat s přechozími lety, protože počet obyvatel v roce 2021 navazuje na výsledky SLDB 2021. Ve spotřebě elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele se v mezikrajském porovnání umístil Plzeňský kraj na pátém místě. V rámci všech krajů dosáhl v tomto ukazateli nejvyšší spotřeby kraj Středočeský (2 341,8 kWh) a naopak nejnižší spotřeby Hl. město Praha (1 230,7 kWh). V porovnání s průměrem ČR (1 643,7 kWh) byla spotřeba elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele v Plzeňském kraji vyšší o 102,1 kWh.

V roce 2021 se spotřebovalo v Plzeňském kraji 402,9 mil. mzemního plynu, meziročně se jeho spotřeba zvýšila o 40,5 mil. m3, tj. zvýšení o 11,2 %.

Spotřeba zemního plynu v roce 2021 dosáhla v Plzeňském kraji 4 302,4 GWh a v porovnání s rokem 2020 vzrostla o 430,9 GWh. Na spotřebě zemního plynu se nejvíce podíleli velkoodběratelé (39,8 %), druhé v pořadí byly domácnosti (31,0 %). V období let 2016–2021 byla spotřeba zemního plynu nejvyšší v roce 2021, naopak nejnižší v roce 2019. V porovnání s rokem 2019 byla spotřeba zemního plynu v roce 2021 vyšší o 434,0 GWh, tj. zvýšení o 11,2 %.

Nejvyšší podíl spotřeby zemního plynu (14,4 %) z celkové spotřeby v ČR byl zaznamenán v Ústeckém kraji. Druhý nejvyšší podíl spotřeby na ČR (12,8 %) měl kraj Středočeský. Plzeňský kraj, který se podílel na celkové spotřebě zemního plynu v ČR 4,3 %, se v mezikrajském porovnání umístil na devátém místě. Nejvyšší průměrnou spotřebu zemního plynu na 1 zákazníka měly kraje Karlovarský (88,6 MWh) a Ústecký kraj (64,5 MWh). V Plzeňském kraji dosáhla průměrná spotřeba na 1 zákazníka 26,9 MWh a Plzeňský kraj se v rámci mezikrajského porovnání umístil až na dvanáctém místě. V ČR činila průměrná spotřeba na 1 zákazníka 35,2 MWh a v porovnání s Plzeňským krajem byla vyšší o 8,4 MWh.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) v roce 2021 byla nejvyšší v krajích Středočeském (1 277,7 m3) a Jihomoravském (1 190,3 m3). V Plzeňském kraji činila tato spotřeba 846,4 ma v rámci krajů se umístil na desátém místě. Meziročně se spotřeba zemního plynu v domácnostech v průměru na 1 odběratele zvýšila o 90,2 m3, tj. nárůst o 11,9 %. Oproti roku 2016 vzrostla spotřeba zemního plynu v roce 2021 o 83,2 m3, tj. zvýšení o 10,9 %.

Průměrné roční výdaje na 1 domácnost byly zjišťovány na základě výběrového šetření EU–SILC o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem Životní podmínky 2017. Při interpretaci těchto výsledků šetření je třeba mít neustále na paměti, že jsou zatíženy statistickou chybou. V Plzeňském kraji činila v roce 2021 výše průměrných ročních výdajů na 1 domácnost za elektřinu 18,5 tis. Kč a za plyn z dálkového zdroje 8,7 tis. Kč. Meziročně v Plzeňském kraji vzrostly průměrné roční výdaje za elektřinu o 5,5 %, naopak roční výdaje za plyn z dálkového zdroje klesly v průměru o 9,9 %. V roce 2021 dosáhly v ČR průměrné roční výdaje  na 1 domácnost za elektřinu 20,2 tis. Kč a za plyn z dálkového zdroje 10,5 tis. Kč. Nejvyšší průměrné roční výdaje na 1 domácnost (23,3 tis. Kč) za elektřinu zaplatili obyvatelé ve Středočeském kraji, naopak nejnižší průměrné roční výdaje (17,1 tis. Kč) byly zaznamenány v Karlovarském kraji. Nejvyšší průměrné roční výdaje na 1 domácnost (15,2 tis. Kč) za plyn z dálkového zdroje zaplatili v Jihomoravském kraji, naopak nejnižší průměrné roční výdaje (7,1 tis. Kč) připadly na 1 domácnost v Jihočeském kraji.

Poznámky:

Celková výroba elektřiny brutto = celková výroba elektřiny na svorkách generátorů;

Celková spotřeba elektřiny netto = spotřeba elektřiny v odběrných místech provozovatelů regionálních distribučních soustav a spotřeba subjektů přímo napojených na danou výrobnu;

Spotřeba zemního plynu představuje objem zemního plynu dodaného konečným zákazníkům, který nezahrnuje vlastní spotřebu při distribuci, ztráty, změnu akumulace v distribučních soustavách a vlastní spotřebu výrobců plynu při jeho těžbě a plyn určený pro pohon kompresních sanic v přepravní soustavě. Tyto hodnoty není možné členit do krajů.

Zdroj: ČSÚ, foto ilustrační

,
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře