Ceny pohonných hmot v Česku nadále rostou a situace začíná být pro řidiče i firmy stále tíživější. Nafta se aktuálně vyšplhala na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, zatímco benzin je nejdražší za poslední tři a půl roku. Podle dat společnosti CCS zdražil za poslední týden benzin Natural 95 v průměru o 14 haléřů na 41,63 Kč za litr, zatímco nafta vyskočila ještě výrazněji – o 34 haléřů na 48,39 Kč za litr.
Za tímto vývojem stojí především dramatická situace na Blízkém východě. Po útocích Izraele a USA na Írán z konce února a následných odvetných akcích se ceny ropy na světových trzích prudce zvýšily. Dopad na české řidiče je však o to bolestivější, že domácí reakce na krizi přišla opožděně a zatím působí spíše kosmeticky.
Od začátku konfliktu vzrostla cena nafty v Česku o více než 15 korun na litr, benzin zdražil zhruba o osm korun. Meziročně si pak řidiči připlatí za benzin o 6,58 Kč více a za naftu dokonce o 14,30 Kč více na litr. Takto vysoké ceny přitom Česko nepamatuje od roku 2022.
Vláda sice nyní oznámila opatření, která mají situaci zmírnit, jejich efekt je však sporný. Od středy chce zastropovat marže distributorů na maximálně 2,50 Kč za litr a zároveň snížit spotřební daň na naftu o 2,35 Kč. U benzinu se ale daň nemění. Stát navíc plánuje určovat maximální ceny paliv na denní bázi.
Problémem ale zůstává načasování i rozsah těchto kroků. Kritici upozorňují, že vláda reaguje až ve chvíli, kdy ceny už dosáhly extrémních hodnot, a navržená opatření přicházejí pozdě. Navíc se zaměřují pouze na část trhu – například absence snížení daně u benzinu vyvolává otázky, proč jsou někteří řidiči z podpory vyloučeni.
Rozdíly v cenách napříč republikou přitom zůstávají výrazné. Nejlevnější benzin je aktuálně v Jihočeském kraji, kde litr vyjde průměrně na 41,22 Kč. Nafta je nejlevnější v Moravskoslezském kraji za 48,09 Kč za litr. Naopak nejvíce si připlatí řidiči v Praze – benzin zde stojí v průměru 42,40 Kč a nafta dokonce 49,16 Kč za litr.
Celkový obrázek je tak jasný: zatímco ceny rostou rychlým tempem, reakce státu působí pomalu, nekoordinovaně a nedostatečně. Pro domácnosti i podniky to znamená jediné – další tlak na rozpočty bez jistoty, že se situace v dohledné době zlepší.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
