Průzkum: Češi odmítají cizí vlajky na státních budovách, většina souhlasí se stažením ukrajinské vlajky ze Sněmovny.
Více než sedm z deseti Čechů nesouhlasí s vyvěšováním vlajek cizích států na českých státních institucích. Ukazuje to průzkum agentury NMS pro Český rozhlas, kterého se mezi 13. a 17. listopadem zúčastnilo 1012 respondentů. Výsledky naznačují, že veřejnost obecně podporuje krok nového předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který po svém zvolení nechal odstranit ukrajinskou vlajku z budovy dolní komory Parlamentu. Ta zde visela od začátku ruské invaze v roce 2022 jako symbol podpory napadené Ukrajině. Politici končící vlády tento postup kritizovali.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že pouze českou vlajku by na státních budovách chtěly vidět zhruba dvě pětiny obyvatel. Další třetina podporuje kombinaci české vlajky s vlajkou Evropské unie. Ochota akceptovat vlajky jiných států je ale minimální.
Největší podporu výhradně české vlajky vyjadřují příznivci SPD a stran, které po říjnových volbách tvoří novou vládní koalici. „Názor, že má viset jen česká vlajka, zastává přibližně 74 procent voličů SPD,“ uvedla analytička NMS Tereza Friedrichová. U voličů hnutí ANO jsou preference rozdělené mezi českou vlajku samotnou a kombinaci s vlajkou EU, zatímco další cizí symboly většina z nich odmítá. Podobně smýšlejí i voliči Motoristů.
Zcela odlišně se staví k tématu příznivci dosavadní vládní koalice a Pirátů. U voličů Spolu a Pirátů podporuje vyvěšování vlajek jiných států jako projev solidarity přibližně 60 procent dotázaných, u STAN pak téměř polovina.
Průzkum se dotkl také otázky, zda by nová vláda měla v programovém prohlášení výslovně označit Rusko za bezpečnostní hrozbu, jak to nedávno postrádal prezident Petr Pavel. Souhlas s takovým krokem vyjádřilo 54 procent respondentů, nesouhlas 31 procent, zbytek si není jistý.
Označení Ruska za bezpečnostní riziko podporují především voliči stran bývalé vládní koalice. Pro je 90 procent voličů Spolu, 86 procent Pirátů a 83 procent STAN. Naopak mezi příznivci Motoristů souhlasí jen čtyři z deseti a u voličů ANO tři z deseti. Nejmenší podporu má tato formulace u voličů SPD.
Podle autorů průzkumu ovlivňuje postoj k Rusku i věk a vzdělání. „Lidé, kteří chtějí zmínku o Rusku v programovém prohlášení, jsou častěji vysokoškoláci a mladší respondenti. Pro ně je téma Ukrajiny významnější než pro starší skupiny, mezi nimiž převažují voliči hnutí ANO,“ doplnila Friedrichová.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Facebook
