Více než devět tisíc pexes vlastní Pavel Hanzel z Opavy, který patří mezi největší sběratele této oblíbené hry. Ve své sbírce má podle vlastních slov přibližně 9400 kusů a odhaduje, že jde zřejmě o třetí největší kolekci na světě. Zároveň stojí za vznikem Klubu sběratelů pexes, který založil v roce 2008.
Jeho zájem o pexesa začal už v dětství. Doma je pravidelně hrával s rodiči a postupně si jednotlivé sady ukládal do krabice. V tehdejším Československu ale nové tituly vycházely jen v omezeném množství, takže skutečné sbírání podle něj přišlo až později. Do roku 1989 měl zhruba 250 pexes, což dnes považuje spíš za základ než za opravdovou sbírku.
Počet exponátů ale postupně rychle rostl. Hanzel dnes sbírá téměř všechny druhy pexes, některým se však záměrně vyhýbá. Ve své kolekci nechce mít například rasisticky laděná vydání nebo kontroverzní motivy. Naopak si cení především historických kusů z prvních let výroby.
Pexeso vzniklo v roce 1965 zásluhou Zdeňka Prince, který první sadu vytvořil pro nakladatelství ČTK Pressfoto. Úplně první vydání inspirované filmem Poklad na Stříbrném jezeře je dnes mezi sběrateli mimořádně vzácné. Hanzel přiznává, že právě tento originál mu ve sbírce stále chybí. Ví pouze o několika nerozstříhaných exemplářích, které vlastní soukromí sběratelé nebo instituce. Ve své kolekci má alespoň druhé vydání z roku 1966.
Právě nerozstříhaná pexesa jsou podle něj nejcennější. U starších vydání je totiž velmi obtížné najít kusy v původním stavu, protože většina byla určena přímo ke hraní. Dnes už proto nová pexesa zásadně nestříhá. I drobná změna v textu nebo grafice totiž může znamenat odlišnou variantu, která má pro sběratele jinou hodnotu.
Vedle klasických papírových sad vlastní i netradiční exempláře. Ve sbírce má například perníkové pexeso nebo reklamní vydání, které dlouhá léta sháněl od své neteře. Nakonec ho získal až po patnácti letech jako narozeninový dárek. Mezi raritami nechybějí ani speciální edice určené pouze pro dospělé.
Pavel Hanzel připomíná, že pexeso je známé prakticky po celém světě, ale typická podoba vystřihovací hry je charakteristická hlavně pro země bývalého východního bloku, například Česko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko. Popularita hry přitom podle něj ani po více než šedesáti letech neklesá. Každoročně v Česku vycházejí stovky nových pexes a pravidelně se konají také turnaje nebo mistrovství republiky.
Ačkoliv je dnes především sběratelem, pexeso si stále rád zahraje. Bere ho nejen jako zábavu, ale i jako způsob trénování paměti. Při hře ale platí přísná pravidla – žádné jídlo ani pití na stole a rozhodně žádné mastné ruce. Právě pečlivé zacházení je mezi sběrateli podle něj naprostou samozřejmostí.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
