Čas se má střídat dalších pět let. Ministr Šťastný chce v EU prosadit trvalý zimní čas.
Střídání letního a zimního času v Česku bude pokračovat nejméně do roku 2031. Vyplývá to z návrhu nařízení, který připravilo ministerstvo práce a který ještě projedná vláda. Termíny změny času mají zůstat stejné jako v předchozích letech – na letní čas se bude přecházet poslední březnovou neděli a zpět na zimní čas poslední říjnovou neděli.
Proti pravidelnému posouvání hodin se dlouhodobě staví ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristé). Ten chce, aby Česko v Evropské unii prosazovalo úplné zrušení letního času a trvalé ponechání zimního času. Podle něj může střídání časových režimů negativně ovlivňovat zdraví a narušovat přirozené biologické rytmy člověka.
Hodiny se budou měnit až do roku 2031
Pokud vláda návrh schválí, čeká Česko změna času podle následujícího harmonogramu. V roce 2027 se na letní čas přejde 28. března a zpět na zimní 31. října. V dalších letech budou termíny 26. března a 29. října 2028, 25. března a 28. října 2029, 31. března a 27. října 2030 a nakonec 29. března a 26. října 2031.
Na jaře se ve dvě hodiny ráno posunou hodiny na třetí, na podzim se naopak ve tři hodiny vrátí na druhou. Jarní noční směna tak bude o hodinu kratší, zatímco zaměstnanci pracující v noci při podzimním přechodu odpracují o hodinu více.
Evropská unie se na zrušení změn nedohodla
Změna času měla v Evropské unii skončit už v roce 2019. Členské země se však nedokázaly shodnout, zda by si jednotlivé státy měly natrvalo ponechat letní, nebo zimní čas. Návrh na ukončení pravidelného střídání tak zůstal bez výsledku.
Evropská komise předtím v roce 2018 uspořádala veřejnou konzultaci, do které se podle ministerstva zapojilo přibližně 4,6 milionu lidí. Z nich 84 procent podpořilo ukončení střídání času. Původně se počítalo s tím, že poslední změna proběhne v březnu 2019.
Termíny střídání času ale Evropská unie nadále koordinuje prostřednictvím společných pravidel, mimo jiné kvůli fungování dopravy a jednotného trhu.
Zdravotní dopady zůstávají předmětem diskuse
Ministerstvo práce v podkladech k novému nařízení upozorňuje, že jednoznačný negativní dopad změny času na zdraví se dosud v evropských podkladech nepotvrdil. Některé výzkumy nicméně upozorňují na možné souvislosti s fungováním biologických hodin a krátkodobými problémy části populace.
Resort zároveň připomíná, že letní čas má i své výhody. Díky pozdějšímu západu slunce zůstává déle světlo, což lidem umožňuje více času trávit venku, sportovat nebo se věnovat dalším aktivitám.
Podle Šťastného jsou ale právě zásahy do přirozeného rytmu organismu důvodem, proč by měl být zachován pouze zimní čas. Ministr ve svých připomínkách tvrdí, že lidské biologické hodiny jsou přirozeně synchronizované se slunečním světlem a posun na letní čas může u části lidí vést k horšímu spánku, nižší výkonnosti nebo zvýšení některých zdravotních rizik.
Další informace by měla přinést unijní studie, jejíž výsledky se očekávají do konce letošního roku.
Češi by střídání času většinou zrušili
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 by střídání letního a zimního času zrušily zhruba dvě třetiny Čechů. Pokud by si lidé měli vybrat jeden režim, 40 procent respondentů upřednostnilo letní čas a 31 procent zimní. Zbylí dotázaní neměli na volbu jednoznačný názor.
Letní čas se v někdejším Československu natrvalo zavedl v roce 1979. Původně měl mimo jiné přispět k úsporám energie. Pozdější zjišťování ale ukázala, že jeho vliv na spotřebu energie i na některá další odvětví je podle dostupných údajů spíše omezený.
Zastánci zimního času argumentují především tím, že jde o přirozenější nastavení odpovídající slunečnímu času a rannímu rozednění. Naopak příznivci letního času oceňují delší světlou část dne, která podle nich lépe odpovídá současnému způsobu života.
O tom, zda se bude čas v Evropě v budoucnu skutečně střídat i nadále, tak stále rozhodne především dohoda členských států Evropské unie.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
