V České republice aktuálně žije přes 397 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kteří zde mají status dočasné ochrany. Vyplývá to z čerstvých statistik ministerstva vnitra. Počet osob s tímto statusem se meziročně zvyšuje, a to navzdory sezónním výkyvům – během léta klesá, v zimních měsících naopak stoupá.
Podle údajů k nedělní půlnoci mělo dočasnou ochranu 397 421 osob. Z toho bylo 92 054 dětí a mladistvých do 18 let, 17 349 seniorů a zbytek tvořili lidé v produktivním věku. Mezi nimi převažují ženy (164 102), mužů v aktivním věku je evidováno 123 914.
„Na počet obyvatel máme stále nejvyšší podíl uprchlíků z Ukrajiny v celé Evropské unii, to už máme potvrzené i oficiálně,“ uvedl po jednání vlády vicepremiér v demisi Vít Rakušan (STAN). Zároveň oznámil, že Česká republika požádala Evropskou komisi, aby nemusela platit solidární příspěvky spojené s migrací. Podle komise by však naopak Česko mělo mít přístup k finanční podpoře z unijního fondu solidarity.
Vývoj počtu uprchlíků
Počet osob s dočasnou ochranou v Česku se postupně mění, ale dlouhodobě roste.
- Září 2023: 396 500 osob
- Září 2022: 384 600 osob
- Září 2021: 375 415 osob
Po vypuknutí války na konci února 2022 dosáhl počet uprchlíků vrcholu v únoru 2023, kdy jich bylo 448 300. Následně počet klesl, ale od loňska opět roste.
Mění se složení uprchlíků
Zatímco v prvních měsících války přicházely především ženy a děti, nyní se struktura uprchlíků mění.
Na konci února 2023 tvořily ženy a děti dohromady tři čtvrtiny všech osob s dočasnou ochranou. Letos v listopadu už představují 64 procent, zatímco muži v produktivním věku tvoří téměř třetinu všech uprchlíků.
Změna souvisí i s tím, že ukrajinská vláda v létě 2024 povolila mužům ve věku 18–22 let vycestovat do zahraničí, což dříve nebylo možné kvůli válečnému stavu.
K nedělní půlnoci tvořily:
- děti – 23 %,
- ženy v aktivním věku – 41 %,
- muži v aktivním věku – 31 %,
- senioři – zbytek.
Uprchlíci do rozpočtu více přispívají, než z něj čerpají
Podle ministerstva práce a sociálních věcí příjmy státu z odvodů a daní od osob s dočasnou ochranou převyšují výdaje na jejich podporu a zdravotní péči. Ve třetím čtvrtletí letošního roku odváděli uprchlíci do rozpočtu 8,2 miliardy korun, zatímco stát jim vyplatil 3,9 miliardy korun.
Od začátku války Česko vydalo na pomoc uprchlíkům 74 miliard korun, avšak získalo od nich zpět přibližně 80 miliard prostřednictvím daní a odvodů.
Zároveň klesá počet domácností pobírajících humanitární dávky – letos v září jich úřady práce vyplatily 46 tisíc, zatímco loni v září 50,9 tisíce.
Podle mluvčí ministerstva práce Kateřiny Procházkové pracují lidé s dočasnou ochranou převážně na pracovních pozicích, které se dlouhodobě nedařilo obsadit. Organizace pomáhající příchozím ale upozorňují, že Česko dosud nedokáže naplno využít kvalifikaci ukrajinských odborníků.
Počty lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou v jednotlivých obdobích
| Období | Počet lidí s dočasnou ochranou |
| konec února 2023 | 448.295 |
| konec června 2023 | 347.750, |
| konec září 2023 | 371.415 |
| konec prosince 2023 | 375.021 |
| konec března 2024 | 338.736 |
| konec června 2024 | 360.524 |
| konec září 2024 | 384.558 |
| konec prosince 2024 | 389.263 |
| konec března 2025 | 400.612 |
| konec června 2025 | 373.844 |
| konec září 2025 | 396.544 |
| půlnoc z 9. na 10. listopadu | 397.421 |
REDAKCE / Zdroj: ČTK



