Více než třetina území České republiky trpí nejvyšším stupněm půdního sucha, a to až do hloubky jednoho metru. Dalších zhruba 30 procent území vykazuje druhý a třetí nejzávažnější stupeň sucha. Podle nejnovějších predikcí se přitom v následujících deseti dnech nedá očekávat výraznější zlepšení.
Zvlášť nepříznivá situace panuje na Moravě, zejména v její východní části, kde během tohoto týdne nemusí spadnout téměř žádné srážky. Vyplývá to z aktuálních dat projektu InterSucho.
Na vině je především dlouhodobý nedostatek srážek. Zima byla chudá na sníh a ani první dva jarní měsíce nepřinesly dostatek deště. Souhrn srážek za březen a duben byl podle meteorologů nejnižší od roku 1961. V důsledku toho je svrchní vrstva půdy do hloubky 40 centimetrů téměř vyschlá, zásoba vody se zde pohybuje jen mezi nulou a 30 milimetry. V hlubších vrstvách je situace o něco lepší, celkové nasycení půdy se většinou pohybuje mezi 20 a 60 procenty.
Původně přitom modely naznačovaly, že by tento týden mohl přinést vydatnější déšť. Prognózy ale byly upraveny a nyní meteorologové očekávají spíše slabší srážky. Od úterý do čtvrtka by se měly objevovat přeháňky a místy i bouřky, nejvíce deště by mělo spadnout na severu a severozápadě republiky, kde úhrny mohou dosáhnout až 30 milimetrů za týden. Ve většině ostatních oblastí však nepřekročí přibližně deset milimetrů.
I když déšť dočasně pomůže zejména vrchní vrstvě půdy, půdní sucho se pravděpodobně rychle vrátí. Další vývoj bude záviset na tom, zda přijdou další srážky, nebo naopak naváže sušší období. Ke konci týdne by se mohlo mírné až výrazné sucho znovu rozšířit až na 80 procent území. Situaci navíc zhoršují nadprůměrné teploty, které mají přetrvávat minimálně do poloviny května.
Sucho má už nyní výrazné dopady na zemědělství i lesnictví. Plodiny rostou pomaleji, jařiny špatně klíčí a obilniny se nedostatečně rozrůstají. Problémy se nevyhýbají ani loukám a pastvinám. V některých oblastech začíná být patrný i nedostatek vody v potocích a studních.
Nepříznivá situace panuje také v lesích, kde podle dostupných dat čelí vysokému nebo extrémnímu stresu z nedostatku vody téměř tři čtvrtiny porostů. Bez známek stresu je pouze malé procento lesních ploch. Odborníci zároveň připomínají, že podobné sucho před více než deseti lety přispělo k rozsáhlé kůrovcové kalamitě, která následně výrazně poškodila české lesy.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
