Stát platí agrární lobbisty z veřejných prostředků, ale v klíčových oblastech škrtá peníze.
V době, kdy vláda hledá úspory v klíčových oblastech, jako je obrana a vnitřní bezpečnost, vychází najevo znepokojivá priorita: veřejné peníze směřují na podporu agrárního lobbingu v Evropské unii. Kabinet Andreje Babiše totiž otevřel dotační program, který hradí zemědělským svazům nejen členství v bruselských strukturách, ale i jejich aktivní působení při vyjednávání evropské politiky.
Ministerstvo zemědělství pod hlavičkou „Podpory evropské integrace nevládních organizací“ financuje stoprocentně účast vybraných agrárních organizací v institucích jako COPA/COGECA nebo Farm Europe. Tyto organizace přitom dlouhodobě reprezentují zájmy velkých zemědělských hráčů, nikoli běžných farmářů.
Stát platí lobbisty, program prevence korupce vláda zrušila
Nejde jen o formální členství. Program pokrývá i konkrétní lobbistickou činnost: stát proplácí tisíce korun za každý den jednání v Bruselu, včetně cestovních nákladů. Agrární funkcionáři tak mají zajištěný komfortní servis, zatímco běžní občané, kteří se snaží bránit proti korupci nebo zneužití moci, zůstávají bez podpory.
Kontrast je o to ostřejší, že ministerstvo spravedlnosti vedené Jeronýmem Tejcem zrušilo dlouholetý program prevence korupce. Ten financoval právní pomoc obětem a podporoval organizace jako Transparency International nebo Oživení. Ročně šlo o jednotky milionů korun – zlomek toho, co nyní stát bez větší debaty uvolňuje na agrární lobbying.
Dvojí metr vládní politiky
Vládní rétorika přitom dlouhodobě kritizuje „politický aktivismus“ neziskových organizací. Realita ale ukazuje opačný přístup: zatímco watchdogové upozorňující na korupci přicházejí o financování, organizace prosazující zájmy silných ekonomických skupin dostávají veřejné prostředky bez větších překážek.
Tento dvojí metr vyvolává vážné otázky o skutečných prioritách vlády. V situaci, kdy se škrtá v oblastech zásadních pro fungování státu a ochranu veřejného zájmu, působí štědrá podpora lobbistických aktivit v Bruselu jako cynický signál. Stát tím de facto říká, že boj proti korupci a posilování bezpečnosti nejsou tak důležité jako prosazování zájmů úzké skupiny vlivných aktérů.
Priorita: silní hráči, ne veřejný zájem
Výsledkem je prostředí, kde se veřejné prostředky přelévají směrem k těm, kteří už mají silnou vyjednávací pozici. Malí farmáři, běžní občané i iniciativy na ochranu transparentnosti zůstávají stranou. Vláda tak nejen deformuje rovnováhu vlivu, ale zároveň oslabuje důvěru ve spravedlivé fungování státu.
Pokud má být veřejný zájem skutečně prioritou, těžko lze obhájit, proč stát raději financuje lobbing v zahraničí než ochranu vlastních občanů doma.
REDAKCE / Zdroj: kverulant.org / Obrázek je ilustrační
