Povrchová voda v přehradách a nádržích napříč Českem za poslední tři dekády znatelně zteplala. Podle nové studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR vzrostla její teplota téměř o dva stupně Celsia. Na výzkumu se podílely také podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy.
Vědci upozorňují, že tento trend může mít zásadní dopady na kvalitu vody i fungování vodních ekosystémů. Vyšší teploty totiž nahrávají častějšímu přemnožení sinic, což může ohrozit nejen biodiverzitu, ale i využívání vody pro zásobování či rekreaci.
Data z 30 let sledování
Studie vychází z dlouhodobého monitoringu 31 nádrží v letech 1991 až 2021. Výsledky ukazují, že ve většině z nich se povrchová voda otepluje tempem přibližně 0,59 °C za desetiletí. Zatímco na začátku sledovaného období byla průměrná teplota vody těsně pod deseti stupni, kolem roku 2020 už dosahovala zhruba 11,5 °C.
Nejvýraznější změny zaznamenali odborníci v letních měsících – mezi lety 1991 a 2021 stoupla letní teplota vody o více než dva stupně.
Jaro se mění nerovnoměrně
Zajímavé rozdíly se objevují i v průběhu jara. Nejrychlejší oteplování probíhá v dubnu, kdy teplota vody roste přibližně o jeden stupeň za dekádu. Naopak v květnu se žádný výrazný trend neprokázal.
Podle vedoucího autora studie Petra Znachora to může významně ovlivnit například rozvoj fytoplanktonu nebo vztahy mezi organismy ve vodě.
Každá nádrž reaguje jinak
Výzkum zároveň odhalil výrazné rozdíly mezi jednotlivými nádržemi. Teplejší voda je typická hlavně pro níže položené oblasti. Například Brněnská přehrada si díky opatřením proti sinicím udržuje relativně stabilní teplotu.
Naopak nádrž Les Království vykazuje rychlé oteplování – až o 1,25 °C za desetiletí. Důvodem může být postupné zanášení, které snižuje objem vody. Mělčí části se pak zahřívají rychleji.
Větší výkyvy teplot
Kromě samotného oteplování vědci zaznamenali i rostoucí kolísání teplot mezi jednotlivými dny. To se zvyšuje zhruba o deset procent za dekádu.
Takové výkyvy mohou mít zásadní ekologické důsledky. Ovlivňují metabolismus a chování vodních organismů, ale také procesy jako míchání vody, koloběh živin nebo vznik sinicových květů.
Klimatická změna jako hlavní faktor
Studie potvrzuje úzkou souvislost mezi teplotou vody a vzduchu – obě hodnoty se vyvíjejí téměř souběžně. To podle odborníků jasně ukazuje na vliv klimatické změny.
Změny teplotního režimu mohou vést ke zhoršení kyslíkových podmínek u dna, uvolňování fosforu ze sedimentů a častějšímu výskytu sinic. Tyto jevy mohou negativně ovlivnit jak kvalitu vody, tak celkový stav ekosystémů.
Další výzkum se zaměří na načasování změn
Autoři studie plánují navazující výzkum, který se zaměří na to, kdy během roku k oteplování dochází a jak dlouho tyto podmínky přetrvávají. Právě načasování sezonních změn může být klíčové pro pochopení fungování nádrží.
Získané poznatky by mohly najít praktické využití například při řízení vodních zdrojů – od lepší předpovědi sinicových květů až po efektivnější odběry vody pro vodárenské účely.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
