Ministerstvo životního prostředí dnes na úřední desce zveřejnilo záměr o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Starostové mluví o tlaku na termín, podle nich by bylo lepší počkat, až se oficiálně ustanoví nová vedení obcí a uplynou lhůty například pro volební stížnosti. ČTK to řekla starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ode dneška běží devadesátidenní lhůta pro podání připomínek k záměru. Zvláště chráněné území parku se podle záměru dotkne 19 obcí a celkem má park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
Podle záměru má park chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů, kde je mimořádně vysoká rozmanitost živé i neživé přírody. Změnit se má i systém lesního hospodaření na více přírodě blízký. Řada starostů trvá na tom, že park lepší ochranu přírody nepřinese. Podle nich by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. “Území lze chránit i jinou formou než národním parkem,” doplnila Kohoutová.
Podle Jakuba Majera z iniciativy Otevřené Křivoklátsko je jisté, že nejvíce účinné formy ochrany přírody jsou velkoplošné ochrany, které už ale na Křivoklátsku 44 let ve formě CHKO a 45 let ve formě Biosférické rezervace UNESCO fungují. “Oproti tomu jsou v naší zemi cenná místa a lokality, která žádnou formu velkoplošné ochrany nepožívají. Zmínit můžeme oblast Soutoku Moravy a Dyje nebo oblast Krušných hor,” dodal Majer.
Podle něj je otázkou, zda je efektivnější začít chránit něco, co je cenné a žádnou formu ochrany nemá, nebo měnit kategorii a zřizovat nový státní úřad pro území, které již dlouhodobě chráněno je. Podle zástupců iniciativy může roční provoz NP Křivoklátsko kolem 150 až 200 milionů korun. Část obyvatel se též obává turistického ruchu spojeného s národními parky, třeba zvýšené dopravy a nadměrného turismu, které zhorší kvalitu života pro lidi a bude mít dopad i na přírodu.
Zdroj: ČTK