Zdravotnictví čelí krizi: Bez reforem bude neudržitelné.
České zdravotnictví se podle odborníků Platformy pro udržitelné zdravotnictví (PLUZ) řítí do finanční propasti. Bez zásadních změn bude systém zdravotního pojištění dlouhodobě neudržitelný a každoročně se bude propadat do stále hlubších deficitů. Zatímco letos by měl schodek činit 12,7 miliardy korun, podle odhadů by mohl během dvou let narůst až ke 60 miliardám.
Zástupci PLUZ, která sdružuje osm odborných organizací zaměřených na efektivitu a dostupnost péče, na setkání s novináři představili soubor návrhů na reformu systému. Cílem je podle nich nejen zabránit zhoršování financí, ale také zlepšit kvalitu a dostupnost péče pro pacienty.
Miliardové schodky a rostoucí výdaje
Data z ministerstva financí ukazují alarmující vývoj. Zatímco v roce 2022 skončil systém zdravotního pojištění s deficitem 1,8 miliardy korun, loni už to bylo 7,5 miliardy a letos se očekává schodek téměř 13 miliard. Výdaje rostou rychleji než příjmy – v roce 2018 činily náklady 295 miliard korun, letos už mají dosáhnout 541,8 miliardy.
„Po desítkách let, kdy se reformy odkládaly, je načase mít politickou odvahu něco zásadního změnit,“ řekl Tomáš Kolář ze Svazu průmyslu a dopravy. Varoval, že pokud stát nezasáhne, může se schodek každým rokem zdvojnásobit.
Sedm pilířů změn
Experti z PLUZ rozdělili návrhy na reformu do sedmi oblastí. Patří mezi ně například efektivnější využívání dat, posílení prevence, zapojení zaměstnavatelů a zaměstnanců do řízení systému a jasnější vymezení nároků pacientů.
Jedním z hlavních problémů je podle nich neefektivita systému. „Máme nemocnice s obložností 50 %, přitom v zahraničí běžně dosahuje 85 %,“ uvedl Pavel Vepřek ze sdružení Občan. Odhaduje, že právě díky odstranění neefektivity by se mohly uvolnit zdroje, které zdravotnictví nyní zoufale potřebuje.
Reforma pojištění a motivace k prevenci
PLUZ také navrhuje zásadní proměnu systému zdravotního pojištění. Současné nastavení podle odborníků nemotivuje občany k péči o své zdraví. Pojištění by nově mělo mít dvě složky – základní část by byla odvozena z příjmů, druhá by reflektovala přístup pojištěnce ke zdraví, například účast na preventivních prohlídkách či očkování.
Pojišťovny by si podle návrhu mohly konkurovat nejen cenou, ale i nabídkou doplňkových služeb a asistenčních programů. PLUZ přitom odmítá zvyšování odvodů a místo toho prosazuje větší efektivitu a transparentnost v systému.
Změna řízení, digitalizace a posílení nelékařských profesí
Další část návrhů se týká řízení zdravotních pojišťoven. PLUZ volá po jejich „odpolitizování“ a větší účasti zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Stát by měl pouze určovat rozsah hrazené péče, ale neměl by zasahovat do nastavení úhrad.
Zvýšit by se měla i role sester, lékárníků a dalších nelékařských profesí, kteří by mohli převzít část činností lékařů. Zdůrazněna je také nutnost elektronické zdravotní dokumentace, rozvoj telemedicíny a mobilních zdravotních služeb.
Zdravotnictví nelze jen „zalévat penězi“
Odborníci se shodují, že další navyšování financí bez systémových změn problém nevyřeší. „Zdravotnictví není možné donekonečna zalévat penězi, musíme zvýšit jeho produktivitu a efektivitu,“ zaznělo na setkání.
Podle průzkumů si veřejnost uvědomuje, že kvalitní péče něco stojí, a mnozí jsou ochotni si za ni v rozumné míře i připlatit.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
