Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), se kterou úzce spolupracuje hnutí SPD Tomia Okamury, čelí ostré kritice kvůli načasování a místu svého celoněmeckého sjezdu. Podle státní tajemnice na německém ministerstvu zahraničí Serap Güler není volba náhodná. V rozhovoru pro list Kölner Stadtanzeiger uvedla, že AfD „vědomě zvolila paralelu“, která podle ní znovu ukazuje, z jakých ideových kořenů strana vychází. „AfD naprosto přesně ví, co dělá,“ zdůraznila politička vládní Křesťanskodemokratická unie Německa (CDU).
Podobně se vyjádřil i vlivný sociální demokrat Rolf Mützenich, podle něhož jde o cílenou provokaci, jejímž účelem je vyvolat pozornost a dále posouvat hranice přijatelného politického diskurzu. AfD se tak podle něj znovu přiřazuje k sérii skandálních výroků svých čelních představitelů, které dlouhodobě relativizují nacistickou minulost Německa.
Jedním z nich je například bývalý předseda strany Alexander Gauland, jenž opakovaně zlehčoval zločiny nacismu. Prohlásil mimo jiné, že diktátor Adolf Hitler a nacisté jsou „jen ptačí trus“ na více než tisíci letech úspěšných německých dějin. Tento výrok vyvolal v Německu i zahraničí vlnu pobouření.
Kontroverze se dlouhodobě pojí i se jménem Björn Höcke, klíčové postavy národoveckého křídla AfD a spolupředsedy její durynské organizace, která má sjezd pořádat. Höcke, původně učitel dějepisu, byl opakovaně soudně potrestán za použití nacistického hesla „Vše pro Německo“. V minulosti rovněž požadoval „obrat o 180 stupňů“ v přístupu k německým dějinám, což mnozí interpretují jako snahu o revizi poválečného vyrovnání se s nacistickou minulostí.
Právě kvůli podobným výrokům a aktivitám označil loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) AfD za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. AfD se proti tomuto rozhodnutí brání soudní cestou. Navzdory tomu si strana v předčasných parlamentních volbách upevnila pozici a se ziskem 20,8 procenta hlasů se stala druhou nejsilnější frakcí ve Spolkovém sněmu a nejsilnější opoziční silou.
Durynský spolupředseda AfD Stefan Möller kritiku odmítl. Srovnávání plánovaného sjezdu s historickým sjezdem NSDAP ve Výmaru před sto lety označil za účelovou instrumentalizaci dějin.
Historický kontext je přitom mimořádně citlivý. Sjezd NSDAP ve Výmaru se konal 3. a 4. července 1926 a byl prvním po znovuzaložení strany v roce 1925. Podle historiků šlo o klíčový moment konsolidace nacistického hnutí, které se následně chopilo moci v roce 1933. Hitler se stal říšským kancléřem a Německo pod jeho vedením rozpoutalo v roce 1939 druhou světovou válku.
Znepokojení nad směřováním AfD však nekončí jen u německé politiky. Strana totiž úzce spolupracuje s českým hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) vedeným Tomiem Okamurou. V Evropském parlamentu působí společně v nové pravicově populistické frakci, kde vedle AfD a Okamurovy SPD figurují také zástupci slovenské krajní pravice z hnutí Republika, které je v médiích i částí odborné veřejnosti označováno za fašistické.
Tato mezinárodní spolupráce ukazuje, že nejde o izolovaný německý fenomén, ale o širší síť nacionalistických a extremistických sil napříč Evropou. Kritici varují, že normalizace takových subjektů v hlavním politickém proudu – ať už v Berlíně, Praze či Bratislavě – představuje vážné riziko pro demokratické instituce a hodnoty, na nichž je poválečná Evropa postavena.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
