Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleš Juchelky (ANO) neobešel. Uvedl to při představení připravované hospodářské strategie, kterou má projednat vláda. Dokument počítá mimo jiné se zjednodušením přijímání zahraničních pracovníků a s posílením částečných úvazků.
Podle ministra jsou ukrajinští uprchlíci klíčoví zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví. „Je zřejmé, že bez jejich zapojení by Česká republika v takovém rozsahu tyto oblasti personálně nezvládla,“ uvedl Juchelka. Na přímý dotaz, zda by se český trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, odpověděl jednoznačně záporně.
Strategie uvádí, že nedostatek pracovní síly představuje hlavní překážku dalšího ekonomického růstu země. V současnosti v Česku pracuje zhruba 210 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Celkový počet zaměstnaných cizinců dosahoval ke konci loňského roku podle údajů úřadů práce 816 600 osob. Proces přijímání zahraničních pracovníků je však podle dokumentu zdlouhavý – v průměru trvá více než půl roku, zatímco například v Německu či Nizozemsku je přibližně třikrát rychlejší.
Vláda proto navrhuje zavedení řízené migrace podle jasně stanovených kritérií. Vysoce kvalifikovaní pracovníci by měli získat povolení k pobytu do jednoho měsíce, ostatní do dvou měsíců. Administrativní zátěž má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období připravovalo návrh bodového systému, který by hodnotil přínos uchazečů pro českou ekonomiku.
Vedle zahraničních pracovníků chce kabinet více zapojit i domácí pracovní sílu. Nízká je podle strategie například zaměstnanost matek malých dětí či lidí v předdůchodovém věku. Juchelka upozornil, že nabídky částečných úvazků často finančně nedosahují úrovně rodičovského příspěvku, což návrat do zaměstnání komplikuje.
Už minulá vláda podpořila částečné úvazky snížením odvodů pro zaměstnavatele u vybraných skupin, například rodičů malých dětí, pečujících osob či lidí nad 55 let. Díky tomu podle ministerstva začaly pracovat desítky tisíc lidí. Nově by se měly odvody snížit i zaměstnancům na kratších úvazcích a omezit by se měla i administrativa.
Strategie rovněž počítá s podporou návratu lidí s exekucemi na legální pracovní trh, například zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky. Úřady práce se mají více zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde hrozí úbytek pracovních míst.
K návrhu se vyjádřil také předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Podle něj jsou zahraniční pracovníci v některých oborech potřeba, strategie by však měla jasněji vymezit jejich počty a posílit kontrolu přijímání.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Facebook
