Státní zdravotní ústav (SZÚ) upozorňuje ve své nové zprávě na závažné nedostatky ve stravování a životním prostředí české populace. Lidem podle ní chybí klíčové minerální látky, zatímco přijímají nadbytek soli. U dětí se navíc projevuje nízká konzumace ovoce a zeleniny. Negativní vlivy má i hluk a znečištění.
Podle hodnocení zdravotních rizik postrádá vápník až 80 procent osob starších 60 let, přičemž nedostatek se často týká i žen a seniorů v případě hořčíku. Nejkritičtější hodnoty byly zjištěny u dospívajících dívek mezi 15 a 17 lety. Nedostatkem železa trpí polovina dětí ve věku sedm až deset let i stejný podíl žen v plodném věku.
Vápník, který je důležitý pro zdravé kosti, zuby i nervovou soustavu, se přirozeně nachází v mléčných výrobcích. Hořčík lze doplnit například zeleninou, ovocem či obilovinami. Přebytek sodíku v soli však může vést k vysokému krevnímu tlaku, srdečním chorobám nebo i rakovině žaludku.
Problémem je také složení jídelníčku dětí. „Velká část z nich dává přednost sladkým nápojům a ochuceným mléčným výrobkům. To zvyšuje riziko nadváhy a obezity,“ vysvětlila Kristýna Žejglicová z SZÚ. Pouze čtyři procenta dětí přitom snědí doporučenou denní dávku zeleniny, která činí pět porcí. Většina rodičů se domnívá, že dvě až tři porce stačí. Zpráva zdůrazňuje, že významný vliv na stravování mají vzdělání a finanční možnosti rodiny – děti z lépe situovaných domácností mají zdravější jídelníček a menší riziko obezity.
Vedle stravy působí na zdraví Čechů i okolní prostředí. Hluk ze silniční dopravy podle SZÚ zvyšuje počet případů ischemické choroby srdeční přibližně o 4,7 procenta ročně, což odpovídá asi 920 novým diagnózám.
Kvalita pitné vody v Česku je obecně na vysoké úrovni, SZÚ však sleduje více než tři stovky ukazatelů. Největší vodovody překračují limity jen v ojedinělých případech, menší zásobní systémy ale vykazují vyšší riziko. Hlavními problémy jsou podle odborníků vedlejší produkty vzniklé při dezinfekci vody a zvýšené hodnoty dusičnanů.
Znečištěné ovzduší nadále zatěžuje populaci aerosolovými částicemi a polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Stále větší význam má také přízemní ozón, který přispívá k respiračním obtížím a dalším zdravotním komplikacím.
REDAKCE / Zdroj: Státní zdravotní ústav / ČTK
