Česko dramaticky škrtá humanitární pomoc v zahraničí. Úspory mohou mít v budoucnu vysokou cenu.
Ministerstvo zahraničních věcí letos výrazně omezí peníze určené na humanitární pomoc do zahraničí. Zatímco minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) počítala s částkou 165 milionů korun, současný kabinet Andreje Babiše (ANO) chce podle návrhu státního rozpočtu uvolnit pouhých 50 milionů. Jde o jeden z nejvýraznějších propadů této kapitoly za poslední roky, který podle kritiků podkopává mezinárodní důvěryhodnost Česka a může se v budoucnu bolestivě vymstít.
Z těchto prostředků Česko v minulosti financovalo například nasazení hasicích vrtulníků při rozsáhlých požárech ve Španělsku nebo akutní pomoc civilistům v Pásmu Gazy. Právě rychlá a flexibilní reakce na humanitární krize přitom patří k základním nástrojům moderní diplomacie a prevence bezpečnostních hrozeb.
Ani letošní rozpočet se navíc nebude celý týkat nových krizí. Vláda už z vyčleněných peněz uvolnila deset milionů korun na generátory pro obyvatele Ukrajiny, které sužují výpadky elektřiny a mrazy. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se tím ale celkový balík dále ztenčí — reálně tak zůstane k dispozici jen 40 milionů korun.
„Není to samozřejmě optimální situace,“ připustil Macinka a za špatný stav veřejných financí obvinil bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). „Peníze nejsou, musí se opravdu hodně šetřit,“ dodal. Kritici však upozorňují, že šetřit právě na humanitární pomoci je krátkozraké a nebezpečné — krize v zahraničí se totiž často velmi rychle promítají i do bezpečnosti a stability Evropy.
Opozice se do vlády ostře opřela. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) označil krok za cynický a necitlivý. „Nazval jsem to Macinkova msta na lidstvu pokračuje. Seškrtal peníze na humanitární pomoc. To jsou stany, jídlo a základní věci pro lidi v místech, kde se dějí katastrofy a živelní pohromy,“ uvedl. Podle Lipavského je navíc klíčové, aby ministr zahraničí mohl o pomoci rozhodovat okamžitě, nikoli čekat na zdlouhavé schvalování celé vlády.
Škrty se neomezují jen na přímou humanitární pomoc. Vláda zároveň snížila na polovinu rozpočet programu humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence. Z plánované miliardy korun zůstalo jen 500 milionů. Ministr Macinka tvrdí, že tato částka má sloužit především jako záruka pro Národní rozvojovou banku, přes kterou mají proudit další prostředky z Evropské unie.
Druhou polovinu peněz označil za takzvané „průtokové“ finance pro jiné resorty, například průmysl, vnitra či školství. Podle Lipavského ale ministerstvo zahraničí tyto projekty — často zaměřené na pomoc Ukrajině — koordinovalo, připravovalo a kontrolovalo jejich realizaci. V této kapitole se přitom nacházely i projekty přímo řízené diplomacií, například obnova škol nebo bydlení pro vnitřně přesídlené osoby, aby nebyly nuceny utíkat dál na Západ.
Nyní není jasné, zda tyto projekty budou pokračovat. Kritici varují, že omezení pomoci nejen zhorší situaci lidí v krizových oblastech, ale může vést i k větším migračním tlakům a bezpečnostním rizikům, která nakonec dopadnou i na Česko. Úspora v řádu desítek či stovek milionů korun se tak může v budoucnu změnit v mnohem vyšší účet — politický, bezpečnostní i morální.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
