Na konci loňského roku žilo v České republice legálně zhruba 1,13 milionu cizinců. Oproti předchozímu roku jejich počet vzrostl přibližně o 37 tisíc osob, tedy o 3,4 procenta. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o migraci, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Cizinci tak tvořili 10,38 procenta celkové populace Česka, přičemž nejvíce jich dlouhodobě pobývá v Praze.
Nejpočetnější skupinou mezi zahraničními obyvateli byli Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Podle ministerstva stojí za výrazným nárůstem především pokračující vydávání dočasné ochrany lidem z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou. Ukrajinci představovali více než polovinu všech cizinců registrovaných v Česku.
Dočasná ochrana umožňuje válečným uprchlíkům z Ukrajiny přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělávání i zaměstnání. Ke konci roku ji v Česku mělo 393 056 osob, což odpovídá zhruba 3,6 procenta obyvatel země. Ministerstvo vnitra připomnělo, že Česká republika dlouhodobě patří mezi státy Evropské unie, které hostí nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace.
Směrnice o dočasné ochraně byla v rámci EU zavedena v březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. V prvním roce války vydalo Česko více než 470 tisíc dočasných ochran. Na konci roku 2023 bylo v zemi evidováno 375 021 Ukrajinců s tímto statusem, o rok později jejich počet vzrostl na 388 879. O prodloužení dočasné ochrany je nutné žádat každoročně, loni tak učinilo přibližně 351 tisíc lidí.
Celkově pobývalo ke konci roku v Česku legálně téměř 613 tisíc Ukrajinců. Slováků bylo více než 125 tisíc, Vietnamců přibližně 70 tisíc a Rusů zhruba 37,5 tisíce. Mezi legálně žijícími cizinci tvořili občané třetích zemí necelých 80 procent, zatímco občané států EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska představovali zhruba pětinu. Statistika nezahrnuje cizince pobývající v ČR na krátkodobé schengenské vízum ani neregistrované občany EU.
O mezinárodní ochranu požádalo loni v České republice 1 197 lidí, což je o 166 méně než v předchozím roce. Nejvíce žádostí podali Vietnamci, celkem 210. Následovali Ukrajinci se 172 žádostmi, Uzbeci se 132 a Moldavané s 86 žádostmi. O ochranu požádalo také 65 občanů Ruska.
Počet žadatelů o mezinárodní ochranu i počet kladně vyřízených žádostí v posledních letech klesá. V roce 2024 Česká republika vyhověla 197 žádostem, z toho v 70 případech udělila azyl a ve 127 případech doplňkovou ochranu. O rok dříve uspělo 203 žadatelů, v roce 2023 pak 324 a v roce 2022 celkem 479 osob.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
