Na některých místech Česka už začala letošní výsadba brambor. Například na jižní Moravě nebo v oblasti Polabí zemědělci začali sázet už na konci února. Přesto se očekává, že celková plocha polí s bramborami určenými k přímé konzumaci letos v Česku klesne. Důvodem je nepříznivá situace na trhu, kvůli které pěstitelé na loňské úrodě prodělávají.
Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka by mohlo polí s konzumními bramborami ubýt přibližně o deset procent. V loňském roce se tyto brambory pěstovaly asi na 14 tisících hektarech. Rozhodování farmářů je letos složitější právě kvůli nízkým cenám na trhu. Oproti tomu stabilnější podmínky mají brambory určené ke zpracování, například na výrobu škrobu nebo bramborových lupínků, protože na jejich odběr mají zemědělci často uzavřené smlouvy.
Brambory, které se začaly sázet už nyní na jižní Moravě a v Polabí, jsou určeny pro velmi ranou sklizeň. Ta obvykle přichází na přelomu května a června. V dalších regionech se s výsadbou začíná později – například na Vysočině, kde je pěstování brambor v Česku nejrozšířenější, se obvykle sází až začátkem dubna.
V posledních dvou letech se přitom plocha bramborových polí v Česku naopak zvětšovala. Podle statistik dosahovala loni celkem 24 174 hektarů, což bylo o více než tři tisíce hektarů více než v roce 2023. K rozšíření pěstování přispěly především podpory pro pěstitele a zpracovatele. Dalších téměř 5900 hektarů brambor připadalo na zahrádkáře.
Jedním z hlavních problémů je vysoká produkce brambor v Evropě. V loňském roce se jejich produkce meziročně zvýšila o 5,3 milionu tun. Tak výrazný nárůst způsobil přebytek na trhu a tlak na pokles cen. Podle informací z evropských zemí by proto letos mohlo dojít ke snížení ploch bramborových polí v západní Evropě o deset až patnáct procent.
Zásoby brambor jsou nyní v západní Evropě výrazně vyšší než před rokem. Jedním z důvodů je také pomalejší export bramborových hranolků mimo Evropskou unii. Některé státy, například Čína a Indie, budují vlastní zpracovatelské závody. Export do Spojených států navíc komplikuje zavedení cel.
Nepříznivá situace je znatelná i v Česku. Ceny, které pěstitelé dostávají za brambory prodávané ve velkém balírnám, se od loňského října téměř nezměnily. Pohybují se zhruba mezi 2,50 až třemi korunami za kilogram, zatímco náklady na vypěstování jednoho kilogramu dosahují asi pěti korun. Při přímém prodeji ze dvora se cena pohybuje přibližně kolem deseti korun za kilogram.
Podle předsedy svazu navíc není jisté, zda se podaří prodat všechny konzumní brambory, které jsou nyní uskladněné. Přestože je domácí produkce dostatečná, dovoz brambor do Česka se v loňském roce snížil jen nepatrně.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto ilustrační
