Dnes si křesťané po celém světě připomínají Velký pátek, jeden z nejvýznamnějších dnů liturgického roku. Tento svátek je spojen se vzpomínkou na ukřižování Ježíše Krista a jeho oběť za lidstvo. V kostelech se konají zvláštní obřady, které připomínají Kristovu křížovou cestu a jeho utrpení.
Velký pátek je zároveň dnem přísného půstu a ztišení. Věřící jej vnímají jako nejtišší den v roce, který má být vytržením z každodenního shonu, práce i běžných zvyků. Lidové označení „Bolestný“ či „Tichý pátek“ odráží atmosféru smutku, pokání a rozjímání.
V České republice je Velký pátek od roku 2016 státním svátkem. Spolu s Velikonočním pondělím tak lidé mají čtyřdenní volno. Na rozdíl od některých jiných svátků mohou obchody zůstat otevřené, protože zákaz prodeje se na tento den nevztahuje.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua, které představuje vrchol křesťanského liturgického roku. Po něm následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začínají oslavy Kristova vzkříšení. Ty vrcholí v neděli, kdy si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista – ústřední událost křesťanské víry symbolizující vítězství nad smrtí.
S Velkým pátkem se pojí také řada lidových tradic. Lidé se dříve omývali vodou nebo rosou, aby si zajistili zdraví, a vyhýbali se pracím spojeným se zemí, jako je obdělávání polí či práce na zahradě. Podle některých pověr se v tento den otevírá země a vydává své poklady nebo vycházejí vodníci na souš.
Na některých místech se dodnes konají pašijové hry, tedy divadelní zpracování posledních dnů Ježíšova života. Tyto inscenace mohou lidé zhlédnout například na hradech či historických místech, kde přibližují velikonoční příběh široké veřejnosti.
Velký pátek je státním svátkem přibližně ve čtyřech desítkách zemí světa. V Československu byl svátkem již dříve, avšak v roce 1951 byl během komunistického režimu zrušen a znovu zaveden byl až v novodobé historii České republiky.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
