Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) odvolal svého předchůdce Martina Baxu z čela správní rady festivalu Pražské jaro. Způsob, jakým k tomuto kroku došlo, však vyvolává vážné pochybnosti o motivech ministra i o jeho respektu k demokratickým principům.
Klempíř své rozhodnutí oznámil na sociální síti X slovy „vyřešil jsem ho“, čímž nejen dehonestoval svého oponenta, ale zároveň naznačil, že nejde o věcný krok podložený argumenty, nýbrž o osobní vyřizování účtů. Taková rétorika je v politické kultuře demokratické země nepřijatelná a připomíná spíše praktiky autoritářských režimů než standardní správu veřejných institucí.
Baxa na odvolání reagoval s tím, že bude i nadále podporovat svobodnou a nezávislou kulturu. Zároveň označil svůj konec ve funkci za trest za kritiku ministrových plánů zasahovat do fungování Státního fondu audiovize. Právě tento spor je klíčový: Klempíř otevřeně zpochybnil současný systém rozdělování dotací a naznačil, že by rád získal větší politickou kontrolu nad tím, kdo veřejné peníze obdrží.
To je ovšem krok, který odborníci dlouhodobě odmítají. Autonomie podobných fondů je zásadní právě proto, aby o podpoře kultury nerozhodovaly momentální politické nálady nebo osobní preference ministra. Jakmile by se rozhodování přesunulo do rukou jednoho politika, hrozilo by, že podpora bude udělována podle ideologických sympatií, nikoli podle kvality projektů.
Klempíř navíc svůj postoj doprovodil útoky na konkrétní typy projektů, když zpochybňoval financování filmů s queer tematikou. Takové výroky jen posilují dojem, že jeho kroky nejsou vedeny snahou o efektivní správu veřejných prostředků, ale spíše osobními postoji a ideologickými předsudky.
Reakce opozice na sebe nenechala dlouho čekat. Předseda ODS Martin Kupka označil ministrovo vyjádření za „ubohost a malost“, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluvil o stylu připomínajícím praktiky StB a senátorka Miroslava Němcová upozornila na nebezpečný jazyk i kontext celého kroku. “Vyřešil jsem ho.” Slovník ty estébáky a motomafiány od kolotočů vždy prozradí. Klempíř je u Babiše správně. Nevěřím, že má být odvolán. Leda by to za něj vzal Turek, ten má ty desetitisíce knih…
Samotný akt odvolání bez jasného a transparentního zdůvodnění pak vyvolává zásadní otázku: kde končí legitimní personální rozhodnutí a kde začíná politická msta? V tomto případě se zdá, že odpověď je znepokojivě jasná. Klempíř nepředložil žádný relevantní důvod, proč by Baxa neměl ve funkci pokračovat. Jediným viditelným motivem zůstává osobní zášť a názorový konflikt.
Takový postup je o to problematičtější, že připomíná praktiky minulého režimu, kdy byli lidé odvoláváni nikoli kvůli odborným selháním, ale kvůli „nesprávným“ názorům. Pokud se podobné jednání vrací do veřejného života, jde o vážný signál o stavu politické kultury.
Celá kauza tak není jen sporem dvou politiků, ale testem toho, zda bude česká kulturní sféra i nadále fungovat nezávisle na politickém tlaku. Kroky ministra kultury zatím naznačují spíše opačný směr.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
