Dnešní Velikonoční pondělí je v Česku tradičně spojeno s lidovými zvyky, které symbolizují odchod zimy a příchod jara. Přestože tyto obyčeje mají dlouhou historii, aktivně je dodržuje stále menší část obyvatel. Typické koledování s pomlázkou se dnes věnuje spíše menšina lidí, zatímco pro školáky tímto dnem končí velikonoční prázdniny.
Pomlázka, upletená z mladých vrbových proutků, měla podle tradice přinášet zdraví a svěžest. Šlehání dívek a žen, někde doplněné i poléváním vodou, mělo symbolicky „omladit“ a zajistit jim krásu, zdraví i dobrou náladu po celý rok. Koledníci za odměnu dostávali zdobená vajíčka, barevné pentle, sladkosti a v případě dospělých také alkohol. Tento zvyk je v různých regionech známý pod názvy jako mrskačka, houdovačka, karabáč, žila nebo tatar.
Ti, kteří se dnes na koledu nevydají, mohou využít bohatý program na řadě památek. Speciální velikonoční prohlídky se konají například na hradě Grabštejn nebo na zámku Lemberk. Velikonoční atmosféru nabízí také keltský skanzen v Nasavrkách nebo tradiční ukázky zvyků ve skanzenu na Veselém Kopci.
Zajímavý program připravili i na Slovácku. Ve Vlčnově se koná velikonoční obchůzka krále letošní Jízdy králů Marka Dacíka spolu s družinou chlapců, takzvaných legrútů. Do tradice se zapojují i dívky stejného ročníku.
Podle průzkumu agentury Ipsos si zhruba 60 procent Čechů o Velikonocích barví vajíčka a peče tradiční pečivo, jako je mazanec nebo beránek. Více než polovina lidí se věnuje velikonoční výzdobě a přibližně polovina tráví svátky na návštěvách. Naopak zájem o pletení pomlázek klesá – letos si ji uplete asi 30 procent lidí, zatímco před pěti lety to bylo zhruba 40 procent.
Velikonoční pondělí zároveň znamená konec prázdnin pro školáky a závěr prodlouženého víkendu pro pracující. Na silnicích se proto očekává zvýšený provoz, na který během celých svátků dohlíží policie.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
