Europoslanci nemohou během výkonu mandátu současně působit v aktivní záloze Armády ČR. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který usiloval o možnost skloubit obě role. Podle soudu to však neumožňuje novela branného zákona platná od roku 2023. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce.
Smyslem nové právní úpravy je zajistit, aby stát i mezinárodní instituce zůstaly funkční v krizových situacích, včetně případného vojenského konfliktu. Stejné omezení se proto vztahuje i na členy vlády, poslance, senátory, hejtmany nebo vybrané úředníky a diplomaty. Podle NSS by vyhovění Zdechovského požadavku znamenalo popření platného zákona, což soudům nepřísluší.
O vyřazení Zdechovského z aktivní zálohy rozhodlo po účinnosti novely Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové. Europoslanec se nejprve bránil žalobou u krajského soudu, následně podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Zpochybňoval jak formu rozhodnutí vojenského velitelství, tak samotný výklad zákona.
Zdechovský argumentoval tím, že v minulosti v aktivní záloze bez problémů působil, a nevidí racionální důvod, proč by měla být dobrovolná služba v obraně vlasti někomu zakázána. Podle něj je navíc přínosné, aby i političtí představitelé měli přímou zkušenost s armádním prostředím. Navrhoval výklad zákona, který by mu umožnil zůstat v aktivní záloze s tím, že by v případě ozbrojeného konfliktu nebyl povolán do bojových operací.
Soud tento výklad odmítl. Poukázal mimo jiné na omezené kapacity státu pro výcvik a vybavení příslušníků aktivní zálohy a zpochybnil smysl přípravy osob, které by v krizové situaci nemohly být nasazeny. NSS zároveň zdůraznil, že branná povinnost není základním lidským právem, ale povinností vůči státu.
Podle soudu je stejně tak povinností europoslance řádně vykonávat svěřený mandát. Skutečnost, že zákonodárce upřednostnil výkon mandátu před možností vojenské služby, nepředstavuje zásah do Zdechovského práv, ale pouze stanovení priority mezi dvěma povinnostmi. NSS zároveň připomněl, že politik může usilovat o změnu právní úpravy na národní či evropské úrovni.
Zdechovský také tvrdil, že novela branného zákona míří výhradně proti němu, a označil ji za takzvaný „lex Zdechovský“. Soud však tento argument odmítl s tím, že zákon se vztahuje na všechny současné i budoucí europoslance, a nejde tedy o individuálně zaměřené opatření. Europoslanec má nyní možnost obrátit se ještě na Ústavní soud.
Tomáš Zdechovský působí v Evropském parlamentu od roku 2014 a své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zmiňoval. Dlouhodobě také upozorňoval na význam aktivních záloh, které představují formu dobrovolného převzetí branné povinnosti. Jejich členové mají civilní zaměstnání, absolvují vojenský výcvik a v případě potřeby doplňují řady profesionální armády.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Tomáš Zdechovský
