Kulturní sektor v České republice se podle představitelů Akademie výtvarných umění v Praze dostává pod stále silnější politický i ekonomický tlak. Ten se podle nich neprojevuje pouze v mediálním prostoru, ale stále častěji také na úrovni státní kulturní politiky. Akademie na to upozornila v aktuálním prohlášení, které podepsalo její širší vedení.
Rektor Tomáš Pospiszyl spolu s dalšími členy vedení školy zdůrazňuje, že kultura a umění nemají sloužit jediné ideologii ani potvrzovat jeden „správný“ názor. Podle nich je jejich hlavní rolí vytvářet prostor pro rozmanitost, podporovat kritické myšlení a umožňovat nahlížet svět z různých úhlů.
Autoři prohlášení upozorňují, že v poslední době přibývá případů, kdy se umění stává nástrojem politických tlaků. Dochází k zpochybňování některých oblastí tvorby i konkrétních autorů, zatímco kulturní instituce čelí kvůli svým postojům nejen ideové kritice, ale i finančním omezením. Takový vývoj podle nich nelze považovat za okrajový problém, ale za zásah do samotných základů demokratické společnosti.
Zástupci akademie zároveň připomínají, že kulturní sektor zaměstnává v Česku přibližně 250 tisíc lidí a má významný dopad nejen na společenský život, ale i na ekonomiku státu. Právě proto považují za klíčové, aby měl stabilní podmínky pro fungování, včetně odpovídající veřejné podpory.
Akademie výtvarných umění chce svým prohlášením otevřít širší veřejnou diskusi o současném postavení kultury. Zdůrazňuje přitom, že svoboda a nezávislost umělecké tvorby jsou nezbytné pro zdravé fungování společnosti.
Kritické hlasy z kulturní sféry zaznívají opakovaně od chvíle, kdy se ministrem kultury stal Oto Klempíř (Ten minulosti spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností – StB a za úplatu 500,- Kč udával své kamarády a známé.) Už při schvalování státního rozpočtu upozorňovali studenti na dopady škrtů v oblasti kultury. Ministr tehdy připustil, že obavy umělecké obce vnímá.
Na začátku dubna se k situaci vyjádřili také šéfové činohry Národního divadla Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, kteří ministrovi adresovali otevřený dopis týkající se svobody tvorby. Podle Trpišovského však zatím na svou iniciativu neobdrželi žádnou reakci.
Kulturní instituce tak nadále upozorňují, že situace si žádá nejen pozornost politiků, ale i širší společenskou debatu o roli kultury v demokratickém státě.
REDAKCE / Zdroj: ČTK /
