Počet lidí s Alzheimerovou nemocí v Česku v posledních letech výrazně roste a podle odborníků bude tento trend pokračovat i v budoucnu. Z údajů ministerstva zdravotnictví vyplývá, že za uplynulých 11 let se počet diagnostikovaných pacientů zhruba zdvojnásobil. Zatímco v roce 2024 jich bylo téměř 85 tisíc, kolem poloviny století by jejich počet mohl přesáhnout hranici 250 tisíc.
Podle zástupců ministerstva se zdravotní systém na tento vývoj připravuje. Klíčovou strategií je především posílení ambulantní a komunitní péče, která má pomoci oddálit nutnost umístění pacientů do specializovaných zařízení. „S ohledem na demografický vývoj i odborné predikce přizpůsobujeme plánování kapacit i organizaci péče,“ uvedla Jana Dobrá z tiskového oddělení resortu.
Na rostoucí počet pacientů upozornil také premiér Andrej Babiš, který uvedl, že v Česku žije přibližně 120 tisíc nesoběstačných lidí trpících demencí způsobenou Alzheimerovou chorobou. Do roku 2050 by jejich počet mohl podle odhadů vzrůst až na téměř 300 tisíc.
Kapacity specializovaných zařízení se sice postupně navyšují, ale tempo růstu nemusí do budoucna stačit. Domovy se zvláštním režimem, které jsou určeny právě pro lidi s demencí, zaznamenaly za posledních sedm let nárůst z 322 na 416 zařízení. Počet lůžek se zvýšil o více než třetinu a na konci roku 2024 v nich žilo zhruba 25 500 klientů.
Stát proto klade důraz i na péči v domácím prostředí. Už v roce 2020 využívalo domácí zdravotní péči více než 140 tisíc pacientů, přičemž jen u největší pojišťovny šlo loni o 120 tisíc klientů. Tento typ péče je navíc finančně méně náročný než hospitalizace nebo pobyt v sociálních zařízeních. Výdaje na domácí péči dosáhly předloni přibližně 5,5 miliardy korun.
Celkové náklady na léčbu a péči o pacienty s demencí se podle odhadů pohybují v desítkách miliard korun ročně, což představuje až jedno procento hrubého domácího produktu. Do těchto částek se započítává nejen zdravotní péče, ale také sociální služby a podpora rodin, které se o nemocné starají.
Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně vede ke ztrátě soběstačnosti. Postihuje mozek a zhoršuje paměť, myšlení i schopnost rozhodování. Odborníci zdůrazňují význam včasné diagnostiky, která může průběh onemocnění zpomalit.
Do budoucna se počítá i s možností nasazení nových biologických léků. Jednání o jejich úhradě zatím probíhají, přičemž léčba by byla určena především pacientům v raných stadiích nemoci a jen pro úzkou skupinu vhodných kandidátů.
Významnou roli hraje také prevence. Riziko rozvoje demence lze podle odborníků snížit zdravým životním stylem. Důležitá je zejména duševní aktivita a vzdělávání v mladším věku, ve středním věku pak kontrola chronických onemocnění, jako je vysoký tlak nebo cukrovka, a dostatek pohybu. Ve vyšším věku je naopak rizikovým faktorem například sociální izolace, deprese nebo zhoršený sluch.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
