Severoatlantická aliance je podle českého velvyslance při NATO Davida Koneckého schopna bezprostředně reagovat na případný vojenský útok proti některému ze svých členů. Přestože Konecký v nejbližších letech neočekává rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem, upozorňuje, že bezpečnostní situace se výrazně změnila a aliance musí dál posilovat své obranné schopnosti.
Konecký v rozhovoru pro ČTK uvedl, že NATO je dnes na případné ozbrojené napadení připraveno podstatně lépe než před ruským útokem na Ukrajinu v roce 2022. Aliance podle něj počítá s obranou celého svého území. „Aliance bude bránit každý milimetr aliančního území, ale zároveň nemá zájem ani o milimetr cizího území,“ řekl.
Jedním z důležitých posunů je podle velvyslance možnost rychle reagovat i bez předchozího dlouhého politického rozhodování. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě má předem schválené pravomoci, které mu umožňují přijmout kroky potřebné k okamžité obraně. NATO tím reaguje na zkušenost z posledních let, kdy se bezpečnostní situace může zhoršit velmi rychle.
Velký konflikt s Ruskem Konecký neočekává
Navzdory rostoucímu napětí Konecký nepředpokládá, že by v horizontu několika let došlo k rozsáhlé válce mezi NATO a Ruskem. Za hlavní důvod považuje sílu aliančního odstrašení.
Podle něj však není možné současnou úroveň obrany považovat za samozřejmost. Členské státy musí pokračovat v investicích a především zajistit, aby se vyšší obranné výdaje promítly do skutečných vojenských schopností. Pokud se NATO podaří své plány důvěryhodně naplnit, mělo by podle Koneckého Rusko od rozsáhlejšího konfliktu odradit.
NATO hledá levnější obranu proti dronům
Novou výzvou pro alianci je masivní používání bezpilotních prostředků. Drony v poslední době opakovaně pronikaly do prostoru členských států NATO, například v Pobaltí, Rumunsku, Polsku nebo Bulharsku.
Aliance dokáže podle Koneckého sledovat situaci v okolí svého území, k přímému zásahu má však zpravidla důvod až ve chvíli, kdy se hrozba dostane do aliančního vzdušného prostoru. V minulosti proti dronům startovaly stíhací letouny a některé bezpilotní prostředky byly sestřeleny.
Takový způsob obrany je ale ekonomicky problematický. Používat drahé rakety původně určené k ničení letadel proti výrazně levnějším dronům není dlouhodobě efektivní. NATO proto hledá nové a levnější technologie a postupy, které by umožnily na podobné hrozby reagovat účinněji.
Článek 5 záměrně nemá přesnou hranici
Nejasná podle Koneckého zůstává také otázka, za jakých okolností by incident, například kybernetický útok nebo narušení vzdušného prostoru dronem, mohl vést k aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy.
Aliance podle něj záměrně nestanovuje přesnou hranici. Strategická nejednoznačnost má potenciálního protivníka udržovat v nejistotě ohledně toho, jak by NATO na konkrétní útok odpovědělo.
Případná reakce navíc nemusí mít pouze podobu vojenského zásahu. Podle Koneckého může NATO reagovat také v kybernetickém prostoru, prostřednictvím sankcí nebo jinými opatřeními.
Východní křídlo zůstává prioritou
Aliance podle Koneckého nepřistupuje k obraně svého území tak, že by označila jedno konkrétní místo za nejslabší článek. Síly rozmísťuje podle toho, jak se vyvíjí bezpečnostní situace a kde se objevují nové hrozby.
Výrazným příkladem je posílení východního křídla po začátku ruské invaze na Ukrajinu. NATO rozšířilo svou přítomnost v prostoru od Pobaltí přes Polsko až po státy na jihovýchodním křídle, včetně Bulharska.
Česko podle Koneckého v NATO nezaostává
Konecký se vyjádřil také k roli České republiky v alianci. Podle něj si Česko stále udržuje pozici státu, který dokáže v některých oblastech nabídnout více, než by odpovídalo jeho velikosti.
Za české přednosti označil například specifické odborné znalosti, zkušenosti s některými geografickými oblastmi a kybernetické schopnosti. Kvůli úrovni obranných výdajů proto podle něj Česko není v NATO ostrakizováno.
Do budoucna ale podle velvyslance význam plnění spojeneckých závazků výrazně vzroste. Klíčovým ukazatelem už nebude pouze to, kolik jednotlivé státy na obranu vydají, ale především jaké konkrétní schopnosti za tyto prostředky vybudují.
Státy, které do obrany investují více, navíc podle Koneckého stále častěji vytvářejí mezi sebou spolupráci při společném rozvoji vojenských schopností. Pokud se k těmto projektům Česko nepřipojí, může podle něj přijít nejen o přístup k novému know-how, ale také o část svého vlivu při rozhodování o budoucím směřování NATO.
Summit potvrdil dosavadní kurz
Od summitu NATO v Ankaře podle Koneckého nedošlo k jediné zásadní změně, která by výrazně proměnila dosavadní politiku aliance. Setkání ale podle něj potvrdilo pokračování nastaveného směru.
Hlavním úkolem nyní zůstává převést rostoucí výdaje členských států na obranu do konkrétních a využitelných schopností. Právě jejich skutečná připravenost má být podle Koneckého v dalších letech jedním z nejdůležitějších měřítek síly celé aliance.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
