Společnost Litostroj Engineering dokončila modelové zkoušky nových turbín určených pro vodní elektrárnu Orlík. Současné Kaplanovy turbíny mají v budoucnu nahradit Francisovy turbíny a reverzní Francisova turbína. Modernizace umožní změnit současnou elektrárnu na přečerpávací vodní elektrárnu, která bude schopna nejen vyrábět elektřinu, ale také ji ukládat.
Výsledky testování představili zástupci společností ČEZ a Litostroj Engineering na tiskové konferenci v laboratoři firmy v Blansku. Podle ředitele vodních elektráren ČEZ Róberta Heczka představuje dokončení zkoušek důležitý krok před samotnou přestavbou elektrárny.
„Po úspěšném dokončení zkoušek nás čeká předání projektové dokumentace. Na podzim roku 2027 by měla začít demontáž současných Kaplanových turbín a následně instalace nových zařízení. Celou modernizaci plánujeme dokončit v roce 2033,“ uvedl Heczko.
Turbíny nejprve otestovali v malém
Nové stroje byly před samotnou výrobou prototypů podrobeny rozsáhlému testování v blanenské laboratoři Litostroje. Ta funguje od roku 2008 a za tu dobu v ní odborníci prověřili přibližně stovku turbín určených pro elektrárny v různých zemích Evropy i dalších částech světa.
Principem modelových zkoušek je vytvoření zmenšené kopie skutečné turbíny. Inženýři ji následně vystavují podmínkám, které odpovídají budoucímu provozu, a sledují její vlastnosti a chování. „Modelové oběžné kolo vyrábíme s přesností 0,15 milimetru,“ uvedl generální ředitel Litostroj Engineering Peter Šály.
Rozdíl mezi testovaným modelem a zařízením, které bude pracovat v Orlíku, je značný. Zatímco průměr skutečné turbíny dosáhne téměř 5,3 metru, její model měřil pouze 42 centimetrů. Po dokončení zkoušek bude výroba velkých turbín pokračovat v sesterské společnosti Litostroj Power ve Slovinsku. Samotná výroba jednoho zařízení zabere zhruba rok a půl.
Modernizace šedesát let staré elektrárny
Přestavba Orlíku je technicky náročná především kvůli tomu, že elektrárna funguje už přibližně šest desetiletí. Nové technologie proto musí odborníci začlenit do stávajícího objektu, přičemž některé části původní elektrárny není možné jednoduše odstranit.
Po modernizaci by měla přečerpávací elektrárna při předpokládaném průtoku 150 metrů krychlových vody za sekundu dokázat uložit až 750 MWh elektrické energie. To podle ČEZ odpovídá přibližně denní spotřebě 80.000 domácností.
Přečerpávací režim umožní využívat elektřinu efektivněji podle aktuální situace v síti. Když bude energie nadbytek, například v odpoledních hodinách při vysoké výrobě solárních elektráren, bude možné vodu přečerpat z dolní nádrže Kamýk zpět do nádrže Orlík. V době zvýšené spotřeby, například během večerní špičky, se voda spustí zpět a její energie se využije k výrobě elektřiny.
Systém tak bude fungovat podobně jako velkokapacitní baterie. Umožní ukládat přebytečnou energii a později ji vracet do elektrizační soustavy.
„V posledních letech se zaměřujeme především na modernizaci vodních elektráren. V současných podmínkách nám tento přístup dává větší smysl než jejich kompletní generální opravy,“ uvedl Heczko.
Orlík zvýší kapacitu českých přečerpávacích elektráren
Orlická vodní elektrárna se skládá ze dvou bloků. Po dokončení přestavby se její kapacita pro ukládání energie promítne do celkové úložné kapacity českých přečerpávacích elektráren, kterou zvýší přibližně o 12 procent. V Česku jsou nyní v provozu tři přečerpávací elektrárny.
Podle Heczka zůstává Orlík schopen vyrábět elektřinu i během současného sucha. Hladina v nádrži se přitom pohybuje prakticky na technologickém minimu.
Celkové náklady na modernizaci elektrárny jsou odhadovány na osm miliard korun. Pokud půjde projekt podle současného harmonogramu, první práce na výměně turbín začnou na podzim 2027 a kompletní modernizace by měla být hotová v roce 2033.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto zdroj: Litostroj Engineering
