Návrh takzvaných akceleračních oblastí pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie vyvolal mezi obcemi, městy i veřejností značnou diskusi. Nejčastější výhrady se týkají možného narušení krajinného rázu a obav z dopadů větrných elektráren na zdraví obyvatel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle své mluvčí Veroniky Lukášové eviduje již několik tisíc připomínek, které bylo možné zasílat do včerejší půlnoci.
Připomínky přicházejí především z obcí, na jejichž území nebo v blízkém okolí jsou navrhované akcelerační oblasti vymezeny. Tyto zóny mají umožnit jednodušší a rychlejší povolování výstavby větrných a solárních elektráren. V současnosti návrh zahrnuje celkem 94 lokalit po celé republice.
Podle Dana Jiránka ze Svazu měst a obcí se na organizaci obrátily nižší desítky samospráv s žádostí o podporu jejich připomínek. Část obcí se obává, že vymezení akceleračních oblastí představuje první krok k budoucí výstavbě větrných parků v jejich okolí, a proto návrh odmítá.
Naopak přibližně třetina oslovených obcí již s větrnou energetikou zkušenost má nebo jedná s investory o výstavbě nových zařízení. Tyto samosprávy požadují úpravu hranic navržených oblastí tak, aby lépe odpovídaly jejich rozvojovým plánům, případně usilují o rozšíření zón a urychlení povolovacích procesů.
Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří vedle zásahu do krajiny také hluk z provozu větrných elektráren. Někteří obyvatelé upozorňují rovněž na takzvaný stroboskopický efekt, kdy rotující lopatky turbín přerušují sluneční světlo a vytvářejí střídání světla a stínu v okolí.
K návrhu se vyjádřily také organizace zastupující sektor obnovitelných zdrojů energie. Komora obnovitelných zdrojů energie, Česká společnost pro větrnou energii a Cech akumulace a fotovoltaiky upozorňují, že současná podoba akceleračních oblastí by paradoxně mohla rozvoj větrné energetiky spíše zpomalit. Podle nich hrozí, že vznikne nový nástroj, který umožní výstavbu blokovat a omezí využívání moderních technologií.
Zmíněné organizace proto požadují přepracování podmínek a zachování možnosti individuálního posuzování jednotlivých projektů. Pokud by k úpravám nedošlo, doporučují odložit vyhlášení i účinnost akceleračních oblastí.
Česká republika přitom podle údajů evropské asociace WindEurope dlouhodobě patří mezi země s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Zatímco v loňském roce přibylo na evropském kontinentu 19,1 gigawattu nových větrných elektráren, v Česku činil přírůstek pouze 13 megawattů. Podíl větrné energie na domácí výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta. V současnosti v zemi funguje více než 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 372 megawattů.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
