Ministr pro sport Boris Šťastný z hnutí Motoristé sobě zjevně nemá malé sny. Zatímco vláda škrtá, kde může – a podle kritiků i tam, kde by neměla, třeba u výdajů na obranu – na stole se objevuje myšlenka, která by zahřála srdce každého fanouška sportu a rozplakala každého ministra financí: olympijské hry v Česku.
„Upřímně – ano, dovedu si to minimálně představit,“ svěřil se Šťastný serveru Aktuálně.cz. A nejen to. Nejraději by rovnou zimní variantu. Prý jsou komornější a úspornější. Inu, komornější možná. Úspornější? To už je disciplína hodná samostatné olympijské kategorie.
Podle ministra by se dala využít existující sportoviště a nebylo by nutné masivně investovat. Češi tak možná brzy zjistí, že jejich oblíbený zimní stadion za rohem je vlastně připraven hostit svět. A když nebude stačit? Nevadí. Vždyť máme hory – a když ne dost vysoké, máme sousedy.
Šťastný by totiž rád oslovil Slovensko. Konkrétně by si dovedl představit spolupráci s našimi východními bratry, kteří už dříve pokukovali po zimní olympiádě ve Vysokých Tatrách. Společná středoevropská olympiáda? Zní to jako pohádka o třech rozpočtech a jedné dluhové spirále.
Nejbližší volné termíny? Roky 2038 a 2040. Času dost – tedy pokud nepočítáme, že přípravy takové akce obvykle spolykají miliardy a roky plánování. Ale proč řešit detaily. „Neměli bychom být skromní. Zvládli bychom to,“ vzkazuje ministr optimisticky.
Historie ovšem napovídá, že český olympijský sen má k vítěznému finiši daleko. V minulosti se o pořadatelství ucházela Praha pod vedením tehdejšího primátora Pavla Béma. V Praze chtěl hry v roce 2016, ale nedostal se ani do užšího výběru. Ambice pak směřovaly k roku 2020 – jenže nadšení veřejnosti bylo přibližně tak vřelé jako únorová Vltava.
Mnozí Pražané tehdy projekt označovali za vyhazování peněz a opozice se stavěla proti. V červnu 2009 zastupitelé práce na kandidatuře přerušili kvůli nutnosti šetřit. A společnost Praha olympijská? Tu soud v roce 2013 definitivně vymazal z rejstříku. Olympijský oheň tak zhasl dřív, než se stačil rozhořet.
Dnes se však zdá, že plamínek znovu problikává. Otázkou zůstává, zda by olympiáda byla skutečně „úsporným“ podnikem, nebo spíš luxusní vstupenkou do klubu ještě zadluženějších států. Kritici už nyní upozorňují na paradox: vláda hledá úspory, omezuje některé výdaje – včetně těch na obranu – ale zároveň se otevírá debatě o akci, jejíž účet by mohl běžet na desítky let dopředu.
Možná bychom tak v roce 2038 sledovali slavnostní zahájení her, zatímco ministr financí by v přímém přenosu předváděl disciplínu zvanou „synchronizované vysvětlování schodku“. Jedno je jisté: pokud se debata skutečně otevře, bude to sportovní podívaná sama o sobě.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Foto: Motoristé sobě
