Evropská unie opět přichází s regulací, která má ambiciózní ekologické cíle, ale v praxi podle odborníků naráží na nepřipravenost a chaos. Nové obalové nařízení, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle zástupců průmyslu výrazně zatíží výrobce, obchodníky i konečné spotřebitele. Výsledkem má být jediné: vyšší ceny prakticky všeho, co si lidé kupují.
Podle ředitelky Obalového institutu SYBA Ivy Werbynské není problém ani tak v samotné myšlence regulace, ale především v jejím provedení. Evropská komise totiž dosud nepředstavila klíčové metodiky, podle nichž by se měly obaly testovat nebo posuzovat jejich recyklovatelnost. Firmy tak podle ní investují „naslepo“ a nemají jistotu, jaké požadavky vlastně budou muset splnit.
Jedním z největších problémů je povinné testování obalů na chemické látky s přísnějšími limity, které má začít platit už 12. srpna. Jenže bez jasných pravidel není možné nové obaly připravit ani vyrábět. I kdyby metodika dorazila na poslední chvíli, průmysl by podle odborníků neměl šanci vše stihnout. V celé EU přitom existují jen tři laboratoře schopné testy provádět, zatímco na trhu je přibližně 18 milionů různých typů obalů.
Celý proces je navíc extrémně nákladný. Jeden test stojí stovky eur a trvá týdny. Firmy přitom musí obaly nejen otestovat, ale také přepracovat, vyrobit, dodat potravinářům a následně dostat zboží do obchodů. Takový cyklus běžně trvá roky, nikoli týdny.
Další povinností má být stoprocentní recyklovatelnost všech obalů. Ani zde ale neexistují jasná pravidla, jak tohoto cíle dosáhnout. Výrobci tak čelí paradoxní situaci: mají splnit požadavek, který není přesně definovaný. K tomu se přidávají nové administrativní povinnosti, například detailní označování obalů nebo omezení některých typů balení.
Ekonomické dopady budou podle odborníků obrovské. Jen zavedení povinného označování výrobců obalů má stát zhruba 120 miliard eur. Další miliardy spolknou testy, administrativní náklady a budování datových systémů. Tyto výdaje firmy nevyhnutelně promítnou do cen, což pocítí zákazníci napříč celým trhem.
Zástupci obchodu i potravinářského sektoru proto varují, že zdražení může přijít velmi rychle. Nejde přitom jen o potraviny – opatření se dotkne všech výrobků, které se balí, tedy prakticky všeho zboží.
Kritici zároveň upozorňují na širší dopady takových kroků. Evropská unie se podle nich stále častěji pouští do regulací, které nejsou dostatečně připravené a zatěžují běžné lidi. Výsledkem je rostoucí frustrace veřejnosti, kterou následně využívají populistické a proruské politické síly. Ty pak podobná rozhodnutí prezentují jako důkaz odtrženosti Bruselu od reality a posilují svou podporu napříč Evropou.
Záměr snížit množství odpadu a chránit životní prostředí je sice obecně přijímán pozitivně, ale způsob, jakým Evropská unie nové nařízení zavádí, vyvolává čím dál větší pochybnosti. Místo promyšlené transformace průmyslu totiž podle kritiků vzniká byrokratický tlak, který ve výsledku zaplatí především občané – a to nejen vyššími cenami, ale i rostoucí nedůvěrou v evropské instituce.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
