Až osmi z deseti případů srdečního selhání je možné zabránit, pokud se rizikové faktory podchytí včas. Přesto v Česku s touto diagnózou žije téměř 390 tisíc lidí a jejich počet za poslední dekádu vzrostl přibližně o čtvrtinu. Na tiskové konferenci související s konferencí Prague Prevention 2026 to uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Srdeční selhání nastává tehdy, když srdce nedokáže efektivně zásobovat tělo krví. Mezi nejčastější příčiny patří dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, cukrovka nebo poškození srdečního svalu po infarktu. Podle místopředsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta má toto onemocnění často horší vyhlídky než některé druhy rakoviny.
Významnou roli v boji proti kardiovaskulárním onemocněním hraje Národní kardiologický plán, který vláda schválila v roce 2024. Jeho cílem je snížit úmrtnost na nemoci srdce a cév, jež v současnosti stojí za 38 procenty všech úmrtí v Česku, omezit počet předčasných úmrtí a prodloužit délku života prožitého ve zdraví.
Podle dostupných dat se Češi těší dobrému zdraví přibližně do 62 let, zatímco například ve Švédsku je to o více než deset let déle. Světová zdravotnická organizace považuje úmrtí před 70. rokem života za předčasné. V Česku se jejich počet za posledních deset let podařilo snížit o 28 procent, na zhruba 6800 případů v roce 2024.
Důležitým krokem ke včasnému odhalení rizika srdečního selhání je nové krevní vyšetření, které se stalo součástí preventivních prohlídek u praktických lékařů. Lidé nad 50 let se dvěma rizikovými faktory jej budou absolvovat jednou za dva roky, u osob starších 60 let bude stačit jediný rizikový faktor. Podle odborníků je klíčové zahájit léčbu co nejdříve, protože včasná intervence výrazně zlepšuje dlouhodobý zdravotní stav pacientů.
Vyšší pravděpodobnost rozvoje srdečního selhání mají zejména kuřáci, lidé s nadváhou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. Každoročně postihne infarkt zhruba 40 tisíc lidí, přičemž většina z nich přežije, ale jejich srdce bývá trvale poškozené. To výrazně zvyšuje riziko pozdějšího selhání srdce.
Odborníci proto zdůrazňují nutnost včasného záchytu nemoci ještě před objevením prvních příznaků, mezi které patří především dušnost a otoky dolních končetin.
REDAKCE / Zdroj: ČTK
