Před změnou klimatu už neobstojí ani dosavadní péče o městské trávníky. Kvůli stále častějším vlnám veder a dlouhodobému suchu je podle odborníků potřeba upravit způsob, jakým města a obce pečují o veřejnou zeleň. Ochránci přírody doporučují omezit časté sečení a více využívat takzvanou mozaikovou seč, při níž část travnatých ploch zůstává neposekaná.
Podle neziskové organizace Česká krajina pomáhá vyšší vegetace lépe zadržovat vláhu v půdě a chrání trávníky před vysycháním. Dosavadní praxe častého a nízkého kosení naopak během letních měsíců často vede k tomu, že se zelené plochy rychle promění ve vyschlé a neúrodné porosty.
Ředitel organizace Dalibor Dostál upozorňuje, že důvodem pravidelného sečení bývají často smluvní podmínky mezi radnicemi a technickými službami. Ty mají nasmlouvaný určitý počet sečí, a pokud jej nesplní, mohou přijít o část příjmů. Podle něj je proto důležité změnit nejen samotný přístup k údržbě zeleně, ale také proškolit pracovníky technických služeb, aby dokázali o městské trávníky pečovat podle aktuálních podmínek.
Přínosy omezeného sečení potvrzují také zkušenosti vědců z Českých Budějovic. Ti nejprve nové způsoby údržby testovali v areálu Biologického centra Akademie věd ČR a následně je zavedli i na vybraných městských plochách. Už během prvního roku se na dříve intenzivně sečených trávnících objevilo více kvetoucích rostlin, což přispělo nejen k lepšímu zadržování vláhy, ale také k podpoře včel, motýlů a dalších opylovačů. Odborníci zároveň uvádějí, že správně prováděná mozaiková seč nezvyšuje množství pylových alergenů.
Dalším problémem městské zeleně je podle ochránců přírody šíření invazních dřevin, například pajasanu žláznatého nebo javoru jasanolistého. Ty vytlačují původní druhy rostlin a mohou způsobovat zdravotní potíže, včetně alergických reakcí. Jejich odstraňování je navíc náročné, protože pouhé pokácení často nestačí – stromy z pařezů znovu obrážejí. Účinným řešením je podle odborníků například injektáž, při níž se do stromu aplikuje přípravek přímo do jeho cévního systému.
Nezisková organizace Česká krajina na výzkumu a projektech zaměřených na přizpůsobení krajiny změnám klimatu spolupracuje s řadou vědeckých institucí, mezi nimiž jsou Biologické centrum Akademie věd ČR, Jihočeská univerzita, Univerzita Karlova nebo Česká zemědělská univerzita.
REDAKCE / Zdroj: ČTK / Titulní obrázek je ilustrační
