Sucho v některých částech Česka dál komplikuje zásobování obyvatel pitnou vodou. Stát sice disponuje stovkami cisteren ve skladech Správy státních hmotných rezerv, ty jsou ale prázdné. Obce si je musí samy pronajmout a následně vyřešit, kde a jak je naplní. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr proto upozorňuje, že by Česko potřebovalo také vlastní strategický zdroj vody.
Příkladem je Jesenice na Rakovnicku, která už osmým rokem využívá tříkubíkovou cisternu pro osady Bedlno a Chotěšov. Tamním obyvatelům v období sucha vysychají studny.
Cesta k zajištění vody přitom není jednoduchá. Obec nejprve požádá Správu státních hmotných rezerv o zapůjčení cisterny, následně ji musí vyzvednout ve skladu v Plzni a dopravit na místo. V Jesenici pak cisternu plní vodou z místního vodovodu a vodu následně rozvážejí do postižených osad.
„Nejdříve jsme museli podat žádost na Správu státních hmotných rezerv, následně jsme domluvili vyzvednutí nádrže v Plzni ve skladu. Odtamtud jsme ji dovezli sem a v Jesenici z vodovodního řadu čerpáme vodu, kterou dovážíme do Bedlna a Chotěšova,“ popsal postup starosta Jesenice Jan Polák.
Cisternu využívají místní obyvatelé každý den. Mezi ně patří i třiaosmdesátiletý Jaroslav Hrabák. Spotřeba domácnosti se podle něj pohybuje například kolem dvaceti litrů při vaření a dalších běžných činnostech.
Samotný pronájem cisterny stojí Jesenici přibližně šest tisíc korun. K tomu musí obec zaplatit také odebranou vodu a náklady spojené s jejím rozvozem.
Lešany zvolily rychlejší cestu
Podobný problém řešily také Lešany na Benešovsku. Obec sice zvažovala zapůjčení státní cisterny, nakonec se ale rozhodla pro spolupráci se soukromníkem. Důvodem byla podle starosty Františka Ludvíka především časová náročnost vyřízení.
„Bylo nám řečeno, že bychom minimálně 14 dní museli vyřizovat papíry. Potřebovali jsme rychlé řešení,“ vysvětlil starosta.
Od poloviny července už Lešany za dodávky vody a její dopravu zaplatily více než půl milionu korun. Ukazuje to, jak vysoké mohou být náklady obcí, které musí nedostatek vody řešit vlastními silami.
Podle předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra současný systém obcím situaci výrazně neulehčuje. Stát jim sice může poskytnout cisternu, samotnou vodu si ale musí zajistit samy, včetně prvního naplnění.
Stát má cisterny, vodu ale nikoli
Švagr proto vidí možnost řešení ve vytvoření státního záložního zdroje vody. Jednou z variant by podle něj mohl být hlubinný vrt. V případě mimořádné situace by se z něj voda čerpala, podle potřeby upravila a následně rozvážela cisternami do míst, kde by byla nejvíce potřeba.
Podobný systém podle Švagra funguje například v Polsku nebo Slovinsku. Česku však k jeho zavedení zatím chybí především politické rozhodnutí a finanční prostředky.
Ministerstvo zemědělství se k rozšíření strategických zásob o vodu staví odmítavě. Podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého resort takové rozšíření nepředpokládá. Za naplnění cisteren zapůjčených Správou státních hmotných rezerv pitnou vodou jsou podle ministerstva odpovědné samotné obce.
Problém navíc nekončí ani ve chvíli, kdy cisterny pouze stojí ve skladech. Stát se o ně musí průběžně starat. Nádrže vyžadují pravidelnou dezinfekci a kontrolu kohoutů, pístů i čerpadel.
Česko tak má připravené nádrže pro případ nedostatku vody, samotný strategický zdroj ale zatím chybí. V době stále častějších období sucha proto zůstává otázkou, zda by stát neměl kromě cisteren zajistit také vodu, kterou by v krizové situaci mohly obce skutečně využít.
REDAKCE / Zdroj: MSN / Titulní obrázek je ilustrační, zdroj: SSHR
