školky

Počet dětí v mateřských školách se oproti předchozímu roku snížil. Mohlo to být způsobeno jak navýšením rodičovského příspěvku, tak i pandemií.

Od vzniku České republiky rostl zájem o mateřské školky nejvíce po roce 2005, důvodem byla především zvyšující se porodnost. Zatímco v roce 2000 se narodilo v Česku zhruba 90 tisíc dětí, o osm let později to bylo již 120 tisíc. Vzhledem k velkému počtu dětí pak často poptávka po místech ve školkách převyšovala dostupnou kapacitu, a to nejen v Praze a obcích nacházejících se v blízkosti hlavního města, ale například i v Brně a jeho okolí. Největší nápor zažívaly školky v letech 2014 a 2015, kdy do nich chodilo téměř 370 tisíc dětí, tj. o 30 % více než ve zmiňovaném roce 2005. V následujících letech po mírném poklesu se počet dětí ve školkách již výrazně neměnil, až na minulý rok. Toto konstatování je však značně obecné, podrobnější pohled na situaci v jednotlivých krajích totiž odhaluje výrazné rozdíly. Zatímco ve Středočeském kraji za posledních pět let počet dětí ve školkách vzrostl o 3 % a v Praze o 0,5 %, ve všech ostatních krajích poklesl – v Karlovarském kraji dokonce o 10 %.

Na základě demografického vývoje se v nejbližších letech neočekává výrazná změna v poptávce po místech ve školkách, faktorů, které ji ovlivňují, je však mnohem více než jen měnící se porodnost či dostupnost volných míst ve stávajících zařízeních. Roli často hrají také měnící se preference rodičů, nezaměstnanost, možnost práce z domova či využívání částečných úvazků. Na úrovni menších obcí se také silně projevuje stěhování. A v minulém školním roce mohla mít vliv na počet dětí ve školkách i mimořádná epidemická situace či navýšení rodičovského příspěvku od ledna 2020.

Kam mizí dvouleťáci?

K 30. září 2020 navštěvovalo mateřské školy celkem 357 598 dětí. Oproti předchozímu školnímu roku je to o 7 311 dětí méně. A to navzdory tomu, že celkové populace tří až pětiletých dětí meziročně nepatrně vzrostla. Svou roli na tomto vývoji mohla sehrát i pandemie onemocnění covid-19. Mnozí rodiče pracovali z domova a v obavách z šíření nemoci se mohli rozhodnout své dítě zatím do školky nepřihlásit. Zejména byl-li jeden z rodičů na rodičovské dovolené s mladším sourozencem.

Nižší počet dětí ve školkách ale může souviset i s navýšením rodičovského příspěvku od ledna 2020. V důsledku prodlužování rodičovské dovolené tak ubylo ve školkách především dětí mladších tří let. Na začátku školního roku 2020/2021 nastoupilo nově do mateřských školek 32 299 dětí mladších 3 let, což je výrazně méně než v roce předchozím, kdy do školek nastoupilo 39 745 dětí v tomto věku. Jedná se o meziroční pokles o pětinu.

Z regionálního hlediska došlo k největšímu procentuálnímu úbytku dětí mladších tří let v mateřských školách v Královehradeckém kraji (o 30 %), absolutně pak v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském – v obou případech o cca tisíc dětí. Naopak nejmenší pokles byl zaznamenán v hlavním městě.

Počet dětí mladších 3 let ve školkách klesá již třetí rok v řadě, i když celkový počet dvouletých dětí v populaci spíše vzrostl. Zatímco ve školním roce 2019/2020 navštěvovalo mateřské školy v Česku v průměru 38 % dvouletých dětí (ze všech dvouletých v populaci), v minulém školním roce to bylo „jen“ 30 %. V Praze přitom chodila do mateřských škol jen zhruba pětina dvouletých dětí a v Olomouckém kraji to bylo 42 %. Je však třeba zdůraznit, že v hlavním městě navštěvuje velké množství dvouletých dětí předškolní zařízení, která nemají oficiální status mateřské školy (dětské skupiny, lesní kluby, Montessori domy apod.).

Soukromé školky na vzestupu

V minulém školním roce bylo v České republice 5 317 mateřských škol. Zřizovatelem většiny z nich je obec či její místní část. Kromě veřejných však děti mohou navštěvovat též soukromé a církevní mateřské školy. Tyto alternativy ale tvoří stále poměrně malý podíl z celkového počtu mateřských škol, i když zejména těch soukromých v posledních letech výrazně přibylo. Ještě v roce 2009 fungovala v Česku necelá stovka soukromých školek, v minulém školním roce už to bylo čtyřikrát více. Soukromé mateřské školy jsou v průměru výrazně menší než ty veřejné a na jednu třídu i učitele v nich připadá méně dětí. Je zde také vyšší podíl mladších dětí a cizinců.

S nárůstem počtu soukromých škol rostl i počet dětí do nich docházejících. Nárůst byl nejrychlejší v letech 2010 až 2015, kdy se podíl dětí navštěvující soukromé školky zdvojnásobil na 3 % v roce 2015. Na konci září 2020 do soukromých školek chodilo již 13 tisíc dětí oproti 5 tisícům v roce 2010.

Nejvíce soukromých mateřských škol se dlouhodobě nachází v Praze a v posledních letech i ve Středočeském kraji. V roce 2020 jich v hlavním městě bylo 104, což představovalo cca čtvrtinu všech soukromých mateřských škol v Česku a další pětina pak připadala na zmíněný Středočeský kraj. Naopak nejméně soukromých školek bychom našli v krajích Pardubickém a v Karlovarském. V každém z nich se nacházelo jen sedm soukromých mateřských škol.

Na soukromé školky připadá téměř desetina ze všech dětí navštěvujících předškolní zařízení v Praze v porovnání s necelým procentem v Pardubickém kraji. Nicméně připomínáme, že především v hlavním městě se nachází řada dětských skupin, klubů, lesních školek či Montessoriho domů, které plní obdobnou roli jako mateřské školy, ale nemají jejich oficiální status, a nejsou tudíž součástí výše uvedených statistik.

Velká města přitahují

Počet tříd mateřských škol v Česku za posledních deset let vzrostl celkem o 18 %. Situace však byla rozdílná v závislosti na regionu. K absolutně i procentuálně nejvyššímu nárůstu došlo ve Středočeském kraji. V porovnání s rokem 2010 se zde v minulém školním roce nacházelo v mateřských školách o 40 % více tříd. Následuje Praha, ve které se za posledních deset let počet tříd zvýšil o třetinu a Jihomoravský kraj s nárůstem o necelou pětinu. K nejnižšímu navýšení došlo v kraji Karlovarském, kde za 10 let přibylo jen 18 tříd.

Výše uvedené nárůsty se však odehrávaly především mezi roky 2010 a 2015. Pokud se podíváme na vývoj v posledních pěti letech, počet tříd v mateřských školách rostl výrazně pomaleji a například ve výše zmíněném Karlovarském kraji a dále i v Královehradeckém byl zaznamenán pokles. V celé České republice se za posledních pět let počet tříd v mateřských školách zvýšil o 678 (4,3 %). Téměř polovina z těchto tříd vznikla ve Středočeském kraji nebo v Praze.

I uvnitř jednotlivých krajů můžeme pozorovat velké rozdíly. Počet tříd v rámci správních oblastí obcí s rozšířenou působností v jednotlivých krajích se často měnil rozdílně. Za posledních deset let nejvíce vzrostly (o více než 30 %) počty tříd především v širším zázemí hlavního města a Brna. Kapacita mateřských škol se zvýšila i v okolí dalších krajských měst (např. Olomouce) či v průmyslových oblastech s rozšiřující se nabídkou pracovních příležitostí. Naopak existuje celá řada obcí ve venkovských nebo příhraničních oblastech, kde došlo k poklesu počtu tříd mateřských škol.

Počet cizinců roste

Vzhledem k tomu, že i na děti cizinců, kteří pobývají na území České republiky, se vztahuje povinná školní docházka, je důležitá také jejich předškolní příprava. U dětí s odlišným mateřským jazykem může být navíc pobyt v mateřské škole prvním setkáním s českým jazykovým prostředím. Počet dětí s cizím státním občanstvím v mateřských školách se za posledních 10 let ztrojnásobil. V loňském školním roce tvořilo 12 tisíc dětí s jiným než českým státním občanstvím 3,3 % ze všech dětí v mateřských školách. Převažují mezi nimi Ukrajinci, Vietnamci a Slováci.

Dlouhodobě najdeme nejvyšší podíl cizinců v mateřských školách v Praze. V minulém školním roce zde dosáhl 11 % a trojnásobně překročil průměr za celou ČR. S velkým odstupem pak následovaly kraje Karlovarský a Plzeňský. Naopak nejmenší podíl dětí cizí státní příslušnosti v mateřských školách zaznamenaly kraje Zlínský, Moravskoslezský a Olomoucký – ve všech byl podíl nižší než 1 %.

Učitelky stárnou, ale přibývá i mladých

S tím, jak rostl počet dětí ve školkách, každoročně narůstal i počet v nich působících vyučujících. Za posledních 10 let vzrostl o téměř 30 %. Jde o výrazně vyšší nárůsty, než jaké byly zaznamenány v případě počtu škol a jejich tříd, ale i dětí, které je navštěvují. Počet vyučujících vzrostl i v minulém roce, přestože počet dětí se meziročně snížil o 2 %. K 30. září 2020 pracovalo na pozici učitele v mateřských školách celkem 33 tisíc osob přepočtených na plné úvazky v porovnání s 26 tisíci v roce 2010.

Vzdělávání je spolu se zdravotní a sociální péčí odvětvím s nejvyšším podílem žen a v předškolním vzdělávání u nás dokonce působí téměř výhradně ženy. V minulém školním roce učilo ve školkách jen 252 mužů, nejvíce (60) jich bylo v Praze. V relativním vyjádření se muži podíleli jen 0,66 % na učitelském sboru mateřských škol. Jde o jeden z nejnižších podílů v rámci zemí EU, i když rovněž v ostatních zemích výrazně převládají ženy.

V posledních letech lze v mateřských školách pozorovat také nárůst podílu učitelek starších 55 let. Jestliže v roce 2015 se na celkovém počtu pedagogických pracovníků ve školkách podílely zhruba z pětiny, o pět let později to bylo již z 28 %. Tento nárůst jde především na vrub učitelek starších 60 let. V minulém roce tvořily již desetinu učitelského sboru v porovnání s 5 % v roce 2015. Na druhé straně roste i podíl mladších učitelek do 35 let, které loni tvořily již čtvrtinu učitelského sboru v porovnání s jednou pětinou před deseti lety.

Zdroj: ČSÚ, STATISTIKA & MY

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře