Sčítání lidu, domů a bytů 2021 potvrdilo pokračující demografické stárnutí populace Česka.
K datu Sčítání lidu, domů a bytů 2021 žilo v Česku téměř 6,7 milionu osob ve věku 15–64 let, což v relativní vyjádření představovalo téměř dvě třetiny populace. Seniorů ve věku 65 a více let pak v Česku žilo přes 2,1 milionu (tedy každý pátý sečtený) a dětí ve věku do 14 let skoro 1,7 milionu. Zatímco první zmíněná skupina obyvatel se od předchozího sčítání v roce 2011 početně snížila, počty dětí do 15 let a seniorů nad 64 let se naopak zvýšily. Jejich nárůst byl natolik výrazný, že celkový počet obyvatel Česka se zvýšil i přesto, že v ekonomicky aktivním věku ubylo téměř 600 tisíc obyvatel.
Do výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se výrazně promítlo demografické stárnutí. Zatímco ve sčítání v roce 2011 bylo zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let těsně pod 16 %, v roce 2021 již přesáhlo 20 %. Počet těchto obyvatel vzrostl dokonce skoro o 31 %. Podíl věkové skupiny 15–64 let činil ve sčítání před deseti lety 69,6 %, do sčítání v roce 2021 se snížil na 63,5 %. Absolutně to odpovídalo již zmíněnému úbytku o téměř 600 tisíc obyvatel. Snižování podílu této věkové skupiny v populaci demografové nazývají uzavírání demografického okna, protože se snižuje příznivé zastoupení obyvatel ekonomicky aktivního věku v populaci.
V souladu s demografickým stárnutím se změnil i průměrný věk obyvatel žijících v Česku. Od předchozího sčítání narostl o 1,7 roku ze 41,0 na 42,7 roku. Stejně jako v roce 2011, i nyní byly o něco starší ženy než muži, když jejich průměrný věk dosáhl 44,1 roku, zatímco průměrný věk mužů činil 41,2 roku.
Změny ve věkové pyramidě
Známky stárnutí české populace od roku 2011 do roku 2021 jsou patrné i na věkové pyramidě. Osoby žijící mezi lety 2011 a 2021 zestárly a přispěly tak ke zvýšení průměrného věku celé populace. Tento posun žijících osob do vyššího věku nebyl dostatečně vykompenzován nárůstem počtu živě narozených, potažmo nárůstem počtu osob v mladších kategoriích, a těžiště věku se proto posunulo výše. Jak je na věkové pyramidě také vidět, kohorta narozených po druhé světové válce a v padesátých letech 20. století (nyní ve věku 65 až 75 let) se od sčítání 2011 do sčítání 2021 početně snížila vlivem úmrtnosti. Naproti tomu kohorta narozených v sedmdesátých letech 20. století (nyní ve věku kolem 45 let) takový početní úbytek nezaznamenala.
Neúplné rodiny jsou závislejší na podpoře
Příjmy domácností lze obecně rozdělit do čtyř základních skupin – příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání, příjmy získané od státu v podobě sociálních dávek, důchodů atd. a také ostatní příjmy. Do ostatních příjmů zahrnujeme např. příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku, z pojištění, ale patří sem i výživné (tzv. alimenty) a finanční podpora od jiných domácností.
Z výsledků šetření vyplývá, že v domácnostech s dětmi, v nichž žijí většinou osoby v produktivním věku, bývá největší část příjmů tvořena příjmy ze závislé činnosti. Nicméně jejich podíl na celkových příjmech se významně liší podle typu domácnosti.
V úplných rodinách s dětmi – bez ohledu na počet dětí – pochází 74,4 % průměrných hrubých příjmů ze závislé činnosti. To odpovídá částce 167 925 Kč za rok na osobu. Příjmy z podnikání se u tohoto typu rodin podílejí na celkových příjmech 16 %, což naznačuje, že v této skupině jsou významně zastoupeny domácnosti, kde některá osoba podniká.
V neúplných rodinách s dětmi činí příjmy ze závislé činnosti 64,3 %, tedy 109 102 Kč za rok. Druhým největším zdrojem jsou však s podílem 15,4 % sociální příjmy a dávky státní sociální podpory jako např. rodičovský příspěvek, přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Přesně osminu všech příjmů (12,5 %) u nich tvoří ostatní příjmy, což jsou zejména přijaté alimenty a peněžní dary či naturální transfery od jiných domácností.
Průměrný věk obyvatel (roky)
Zdroj a foto: Český statistický úřad / STATISTIKA & MY