Ze zeleného bruselského šílenství nám brzy začne už i kručet v břiše
Evropská posedlost Zeleným údělem začíná nabírat takových rozměrů, že jde zcela bezostyšně proti základním potřebám svých občanů. A to v době kovidové krize, která jim sama o sobě zavařila víc než dost.

Takže vážení, je to tady. Že nás ta uhlíková neutralita přijde sakra draho, to zjišťujeme v poslední době bolestivějším způsobem, než jsme si připouštěli. Zatímco Čína si dělá strategické zásoby energie a k životnímu prostředí přistupuje tak, že si plynofikuje města a pomalu ho tam zlepšuje, Evropa si likviduje průmysl a snižuje životní úroveň svým občanům. A to i přesto, že to ve výsledku bude mít na globální klima jen minimální vliv. A bude hůř. Jsou totiž věci, bez kterých se obejdeme. Ale jsou komodity, bez kterých se zkrátka neobejde nikdo. Potraviny.

To co se děje s energiemi bude mít totiž zcela zásadní dopad i na naše zemědělství. Toto zdražení totiž mimo jiné povede například k dramatickému nárůstu ceny hnojiv. A bez nich nám toho tady moc nevyroste. O ceně pohonných hmot nemluvě, ta čísla začínají pomalu, ale jistě na stojanech čerpacích stanic připomínat větrák. Ovšem, budou-li vůbec. Při zpracování čehokoliv potřebujete opět elektřinu. Spoustu elektřiny. Musíme si uvědomit, že nejen domácnosti, ale i firmy mohou odebírat energie od krachujících dodavatelských společností. Bohemia Energy je jen začátek. Taková první vlaštovka blížícího se velkého maléru. Na rozdíl od malých domácností nemají tyto firmy automaticky nárok na připojení od dodavatelů takzvané poslední instance. Pokud máte spotřebu více než 630 MWh ročně, můžete mít dost problém.

A proč mluvím o uhlíkové neutralitě? Protože místo toho, abychom se snažili minimalizovat škody a zachránit co se dá, tak se zeleným praporem Green Dealu míříme k nejen chladným, ale i zřejmě hladovým zítřkům. Proč? Protože Evropská unie hodlá zemědělce ještě trochu přidusit omezeními typu: „Musíte mít na zemědělských plochách minimálně 10 % přírodních prvků! Musíte snížit spotřebu pesticidů minimálně o 20 %! Sebereme vám 50 % antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata!“ A teď pozor! Jedna taková veledůležitá zajímavost. V České republice se například už teď v porovnání s ostatními státy západní Evropy používá násobně méně pesticidů. Zohlední se to? Nebo oni pak budou na naší současné úrovni, a my na téměř nule s poli plnými škůdců? OK, tohle je možná přehnané, možná se tentokrát nezachovají eurokomisaři jako s dotacemi, a budeme si všichni skutečně rovni. Možná bychom se o to měli ale aktivně zajímat a jinou variantu nepřipustit. Záleží na tom ale našim budoucím reprezentantům? Uvidíme….

A jako neposlední třešničku na dortu tu máme strategii Farm to Fork. Vypadá to pěkně, jako podpora farmářů a lokální výroby, omezení neekologické dopravy z Bůhvíodkud Bůhvíkam, budeme mít lokální ekologické producenty, konečně něco rozumného. Ovšem nic není vzdálenější realitě. Tahle udržitelná evropská potravinová sranda totiž znamená snížení produkce u některých plodin až o 30%. A maso? No třeba hovězí zdraží dle Zemědělského svazu až o 60%. Už se nebude vyplácet pěstovat plodiny a chovat masná zvířata. Produkce v Evropě bude tak drahá, že ji zkrátka lidé nebudou schopni zaplatit. Farmáři budou krachovat a končit. Ale Evropané dost pravděpodobně nepřestanou jíst. A řešení? Dovezeme potraviny přes půl zeměkoule! Dovezeme je ze zemí, kde na tahle šílená pravidla kašlou a mile rádi nám svoji produkci prodají. Problém se neřeší. Jen se z Evropy přesouvá jinam, kde ho nebude vidět. Tam, kde zdaleka nebudeme schopni zajistit kvalitu a normy tak, jako bychom to dokázali u nás. Jestli ho budou přepravovat elektrolodě a elektrokamiony, těžko říct. Aha. Pardon. Ona vlastně nebude ta elektřina.

Co udělala pandemie se strategickými surovinami a spotřebním zbožím vidíme. A v této době se chceme ubírat směrem k totální závislosti na dovozových potravinách? Jako vážně? Nebo budeme zavádět normy a příděly jako za války? I když my už ve válce jsme. Ve válce se zdravým rozumem. Se zdravým rozumem, který říká, abychom si zachovali to co funguje, a co nefunguje se snažili zefektivnit. Chovejme se jako v krizi, kdy jde především o nás. O lidi kteří zde pracují, chtějí mít čím topit, co jíst a čím jezdit. Na vznosné, nereálné vzdušné zámky bude času dost, až tohle překonáme.

Autor: Jana Marková, soukromá podnikatelka a absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého

Jana Marková, zprávy čr,

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
, , , ,
Blog občana

"Blog občana" slouží jako prostor k veřejnému vyjádření našich čtenářů.

Obsah tohoto článku je názorem jeho autora a nemusí se shodovat s názorem redakce, která text neupravuje a nechává jej v původním znění.

Chtěli byste také věřejně prezentovat Váš názor na aktuální témata? Své náměty a příspěvky můžete zasílat na email: redakce(zavináč)zpravycr.cz

Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře