Ministerstvo školství (MŠMT) chystá změnu vyhlášky, která má zastavit růst počtu učitelů a dalších pracovníků ve školách. Platit by měla od ledna roku 2024. Pro školy, které by mohlo zasáhnout snížení počtu úvazků pro personál, připraví resort překlenovací granty. Jak bude úprava vypadat, se nyní na resortu řeší. Novinářům to dnes řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a jeho náměstek Jiří Nantl.
“Teď počítáme varianty toho, jak dosáhnout zastavení personálního nárůstu kapacit v našem školství. V uplynulých letech každý rok vznikl nárok na 7000 nových pozic pedagogů, což podle našeho názoru v tuhle chvíli z hlediska kvality zbytečné, protože jsme z hlediska počtu dětí na jednoho pedagoga na tom srovnatelně s vyspělými zeměmi. Naším cílem není snížit počet učitelů a pedagogů, ale zastropovat ho,” řekl Bek. Podle něj se proto musí upravit nastavení financování škol.
Na ministerstvu se podle ministra nyní připravují návrhy změny počtu státem financovaných hodin na třídu a na učitele. O možnostech úprav budou v tomto týdnu zástupci úřadu jednat mimo jiné se školskými asociacemi, řekl. Jaká varianta nakonec bude zvolena, by mohlo být jasnější v následujícím týdnu.
Kolika škol se dotkne možné snížení úvazků, které bude stát financovat, tak zatím podle ministra nelze uvést. Mluvil o stovkách škol, které se s novými pravidly budou muset vyrovnat. Redukce počtu proplácených hodin se bude podle Beka týkat všech typů škol. Podle vedení ministerstva ale opatření nebude zcela plošné, zohledňovat se budou třeba specifika některých středoškolských programů a některých typů škol. “Rozhodně to nebude nějaká dramatická redukce, protože cílem je skutečně zastropování. Ale jsme připraveni těm školám, které by byly nad novým limitem, pomoci překlenout to další období,” uvedl.
Na kompenzace pro školy, které nově nastavený limit pro proplácení hodin nejvíc zasáhne a kterým tak hrozí snižování úvazků, chce úřad v příštím roce použít část peněz z dodatečných čtyř miliard, které by mělo školství v příštím roce získat navíc proti vládou schválenému rozpočtu na rok 2024.
Maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu a učitele v regionálním školství upravuje vyhláška, kterou chce resort změnit. Současný způsob financování škol je platný od roku 2020. Některé parametry nastavující financování škol jsou uvedeny také v zákoně. I ten by se v budoucnu mohl měnit, podotkl ministr.
Bek poukázal na to, že v posledních letech rozpočet na školství rostl. Důvodem bylo nejen zvyšování učitelských výdělků, ale i počtu pedagogických pracovníků, jako jsou učitelé, asistenti pedagoga či školští psychologové. Počet vyučujících se podle Beka zvedal výrazně rychleji než počet dětí. Počet žáků na učitele se tak snižoval. Zatímco na středních školách ve vyspělých zemích OECD připadá na učitele v průměru 13 žáků, v Česku deset.
Z dat OECD vyplývá, že pokles počtu žáků na učitele je trendem i v jiných zemích. Zatímco v Česku se počet žáků na učitele v letech 2015 až 2021 snížil o 4,9 procenta, v OECD to bylo v průměru o 5,6 procenta. Důvodem bylo rychleji rostoucí množství pedagogů v zahraničí, vyplývá z analýzy OECD. Počet žáků na učitele SŠ v Česku je podle ní podobný jako v sousedních zemích.
Pro zajištění efektivnějšího provozu českých škol chce ministerstvo také více finančně motivovat školy, aby se spojovaly do větších celků. Díky tomu budou moci podle náměstka například lépe využívat práce učitelů či asistentů pedagoga. Nantl upozornil, že v Česku je vysoký počet malých samostatných škol, což systém prodražuje.
Ministerstvo školství uvedlo, že by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu na výdaje v příštím roce 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc a proti červnové rozpočtové verzi je to o 33,2 miliardy víc. Podle Beka ale podoba rozpočtu není konečná, může se ještě měnit ve Sněmovně.
Zdroj: ČTK