Česká policie stíhá ruského občana za trestný čin porušení mezinárodních sankcí.
Podle kriminalistů se Rus podílel na nelegálních převodech peněz ruského oligarchy, který je od roku 2015 na sankčním seznamu EU v souvislosti s ruskou anexí Krymu. ČTK to dnes sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Oligarcha je podle něj dlouhodobě spojovaný s vládními špičkami Ruské federace.
Stíhání Rusa – podle Deníku N je jím podnikatel původem z Ukrajiny Dmitrij Kalantyrskij – zahájila centrála 2. srpna. Trestné činnosti, která spočívala v převodu oligarchových peněz, se podle vyšetřovatelů dopustil v roce 2015. “Peněžní prostředky byly následně použity i na území České republiky,” uvedl mluvčí.
V případu, který dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, provedla policie jednu domovní prohlídku. Muže stíhá na svobodě.
Deník N napsal, že Kalantyrskij žije v Česku od roku 2014 a že mu policisté v rámci trestního řízení zaplombovali jednu budovu. Muž obvinění odmítl. “Ty peníze mi poslali moji obchodní partneři z jedné firmy, když jsem odešel z Ruska,” řekl serveru Kalantyrskij. V té době podle něj neměl Rotenberg s touto společností žádné vztahy. Podnikatel potvrdil, že zaslaná částka dosahovala téměř 100 milionů korun. Podle vyšetřovatelů peníze částečně skončily v daňových rájích, část z nich ale zůstala v Česku. To, že se s Rotenbergem přes 20 let zná, Kalantyrskij nepopírá – podnikali spolu. Trvá však na tom, že nyní už s ním není v kontaktu.
Server dále uvedl, že bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi mají vazby na Putina desítky let, protože v mládí s ním trénovali judo. Nyní Rotenbergovi patří mezi nejbohatší Rusy. A to i díky Putinovi, jehož režim jim dává největší státní zakázky – stavěli například most z Ruska na Krym, který se stal symbolem ruské okupace ukrajinského poloostrova, připomněl deník.
Za porušení mezinárodních sankcí hrozí podle českého trestního zákoníku v základní sazbě až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Činu se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu poruší sankce, k jejichž dodržování se Česko zavázalo v OSN či EU anebo které samo zavedlo podle sankčního zákona. Sazba se dále zvyšuje v závislosti na výši způsobené škody. Pokud pachatel svým činem podstatně přispěje k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu nebo podpory demokracie a právního státu, může jít za mříže až na osm let.
Zdroj: ČTK