Denní souhrn událostí, zpravodajství čr,

Přinášíme vám denní souhrn událostí z domova – 7. 6. 2021

Sněmovna dostane reformu penzí jako poslanecký návrh ČSSD, řekla Maláčová
Maláčová ČSSD

Sněmovna dostane reformu penzí, kterou prosazuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), jako poslanecký návrh ČSSD. Šéfka resortu to oznámila na tiskové konferenci sociálních demokratů. Chce tak tři navržené důchodové novely dostat do Parlamentu dřív. Vláda totiž předlohy zatím neprojednala, debatovat by o nich mohla začít nejdřív v červenci.

Podle novel by se nynější veřejný důchodový systém měl rozdělit na dva pilíře. Z nultého by se všem vyplácel stejný důchod ve výši 28 procent celostátní průměrné mzdy a z prvního pak zásluhová část podle výše odvodů a odpracovaných let. Zavést by se měl bonus 500 korun měsíčně za vychované dítě a dřívější penze pro náročné profese. 

Ekonomové i někteří politici poukazují na to, že návrhy udržitelnost penzí ještě zhoršují. Zvedají totiž výdaje bez zajištění dostatečných příjmů. (Zdroj: ČTK)

Od úterý se bude moci učit bez roušek ve školách ve většině krajů
Základní školy v uhelných regionech získaly z IROP 707 milionů

Od úterý nebudou muset při výuce nosit roušky žáci ani učitelé s výjimkou Zlínského, Jihočeského a Libereckého kraje. Rozhodla o tom dnes vláda, oznámil na twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). O přestávkách a ve společných prostorách povinnost nošení roušek zůstává.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním uvedl, že jeho strana bude usilovat o zrušení povinnosti ochrany mít zakrytý nos a ústa při výuce v osmi krajích s nejnižším incidenčním číslem. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dříve navrhoval, aby povinnost roušek a respirátorů i při výuce ve třídách zůstala až do konce školního roku. Plaga ho ale oslovil s tím, že by roušky nemusely být povinné ve třídách při frontální výuce, pokud žáci sedí v lavicích. (Zdroj: ČTK)

Vláda dnes schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok 
Vláda čr

Vláda dnes schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. “Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020,” upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Obdobně se vyjádřili i ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu. (Zdroj: ČTK)

Na podporu běloruské opozice demonstruje v Praze několik set lidí
Svoboda pro Belorusko Svoboda pro Pratasevice

Několik stovek lidí se dnes v podvečer sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby demonstrovali na podporu utlačovaných lidí v Bělorusku. Mají běloruské vlajky, někteří jsou oblečeni v národních barvách. Mezi řečníky byla i vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Shromáždění jí připomíná demonstrace, které se konaly v Bělorusku před rokem po prezidentských volbách. Podle zpravodajky ČTK lidé dodržují rozestupy a většina z nich má roušky. Hradec Králové vyvěsil historickou vlajku Běloruska.

Akci nazvanou Společně za Bělorusko pořádá hnutí Milion chvilek pro demokracii a iniciativa Masaryk. Lidé mají vedle běloruských vlajek také několik transparentů, například s nápisy “Svoboda pro Bělorusko” nebo “Svoboda pro Prataseviče”. Novinář Raman Pratasevič byl zadržen 23. května s partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. (Zdroj: ČTK)

Počasí: V příštích týdnech budou teploty v Česku klesat, na Medarda zaprší
Počasí

V příštích týdnech budou zřejmě teploty v Česku mírně klesat. Tento týden a na začátku příštího budou teploty kolísat od 20 až po 29 stupňů Celsia a mohou se objevit bouřky. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a z krátkodobé předpovědi ústavu. Na Medarda zaprší, ale dalších 40 dní deště se lidé asi bát nemusejí.

Nejbližší čtyři týdny, počínaje dneškem, se budou nejvyšší denní teploty pohybovat pravděpodobně kolem dlouhodobých průměrů pro toto období. Na přelomu června a července ale mohou klesnout pod průměr. Týdenní průměry nejvyšších teplot budou nejprve ode dneška do 20. června kolem 24 stupňů a v dalších dvou týdnech od 21. června do 4. července klesnou na 22 stupňů. (Zdroj: ČTK)

Maláčová navrhne růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 Kč
peníze, minimální mzda

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun. Na tiskové konferenci sociální demokracie to dnes oznámil šéf strany a vicepremiér Jan Hamáček. Podle Maláčové je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.

Výraznější navýšení minimální mzdy požadují odbory. Zaměstnavatelé jsou naopak pro mírnější přidání, a to nejvýš několik stokorun. Poukazují na dopady koronavirové krize na firmy. Podle podnikatelů by se nejnižší výdělek měl zvedat jako ostatní mzdy a ohled by se měl brát i na kondici ekonomiky. Pokud by minimální mzda rostla o 2800 korun, jak plánuje Maláčová, zvedla by se zhruba o 18 procent. Podle ekonomky Heleny Horské má navrhované navýšení minimální mzdy pomoci spíš státní pokladně. “Zaměstnanec odevzdá o 688 korun víc, a zaměstnavatel dokonce o 946 korun,” uvedla Horská. Dodala, že osmnáctitisícová minimální mzda stojí zaměstnavatele ve skutečnosti s odvody 24.000 korun.  (Zdroj: ČTK)

Zvýší se počet diváků na kulturních akcích, bude na nich možné jíst a pít
kultura, koncerty, kulturní akce,

Od úterý 8. června se může zvýšit počet diváků na kulturních akcích na 1000 uvnitř a 2000 venku. Po jednání vlády to ČTK sdělila mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová. Podmínky testování se v kultuře sjednotí s restauracemi a na kulturních akcích bude možné konzumovat občerstvení formou bufetu nebo bufetu s obsluhou s výjimkou konzumace v hledišti.

Prodávat občerstvení je zásadní zejména pro provozovatele multikin, podle nichž je fungování multikina bez prodeje občerstvení ztrátové. Na údajně diskriminační podmínky pro kulturu ve srovnání třeba s restauracemi si minulý týden stěžoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Při zvýšení maximálního možného počtu návštěvníků od 8. června zatím stále bude platit, že je možné naplnit jen polovinu hlediště venku i uvnitř. Od 14. června pak bude kapacita venku už bez omezení, pro vnitřní sály stále budou moci pořadatelé využít jen polovinu kapacity. Uvnitř budou moci i nadále být jen usazení diváci, venku bude možné od 14. června prodávat i lístky na stání s tím, že na každého diváka musí vyjít čtyři metry čtvereční. (Zdroj: ČTK)

Nedělních 90 nakažených v Česku je nejméně od poloviny července
Epidemie v České republice zpomaluje. Čeští vědci u přelomového objevu protilátky na koronavirus, boj proti koronaviru

Testy v Česku v neděli potvrdily 90 případů koronaviru, nejméně od loňského 13. července. Pod stovkou byl denní přírůstek naposledy loni 19. července. Takzvané incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel, kleslo pod hodnotu 22. Ještě před měsícem bylo nad 100. Snižuje se ve většině krajů. Dávku očkování proti nemoci covid-19 v neděli dostalo 40.570 lidí, zhruba o desetinu víc než před týdnem a za neděli dosud nejvíc. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Nedělní počet nově potvrzených případů je zhruba o pětinu nižší než před týdnem. Méně se ale i testovalo, nedělních zhruba 47.000 antigenních a PCR testů bylo o čtvrtinu méně než o týden dřív. Z preventivních testů nákazu ukázala méně než jedna desetina procenta. Méně než procento pozitivních potvrdily diagnostické testy, které podstupují třeba lidé vykazující příznaky. (Zdroj: ČTK)

K prokázání bezinfekčnosti budou platit všechny druhy testů či prohlášení
covidpas

K prokázání bezinfekčnosti budou od úterý všude platit všechny druhy testů na koronavirus včetně samotestů nebo čestné prohlášení. Po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ve všech oblastech se podle něj pravidla sjednocují. Od 8. června se může zvýšit kapacita diváků na 1000 uvnitř a 2000 venku. Podmínky testování se v kultuře sjednotí s restauracemi.

“Už to nebude tak, že někde někde stačí pouze laboratorní test, jinde mohou být samotesty, potvrzení od zaměstnavatele nebo ze školy, čestná prohlášení a tak dále,” řekl ministr.

Další možností, jak bezinfekčnost prokázat, je potvrzení o prodělání nemoci v posledních šesti měsících nebo uplynutí nejméně 22 dní od podání první dávky vakcíny. Kromě potvrzení, které dostanou lidé na očkovacím či testováním místě, si mohou certifikát stáhnout také z webu Očkovací portál občana. (Zdroj: ČTK)

Ministři mají sjednat dohodu s Polskem o Turówu, zmocněnec má navrhnout penále
Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to dnes vláda, oznámil Brabec na tiskové konferenci. Smlouva podle něj bude obsahovat nejen finanční kompenzace.

Zároveň kabinet uložil vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU Martinu Smolkovi, aby navrhl uložení penále Polsku ve výši pět milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně kvůli tomu, že v rozporu s uloženým předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení “samozřejmě nedodrží”, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky. (Zdroj: ČTK)

, ,
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře