S kácením stromů, pokud je nezbytné, počkejte na pozdní podzim
S kácením stromů, počkejte na pozdní podzim. Po končící zimě se stromy připravují na rozkvět i olistění a ptáci začínají hnízdit. Krátí se tím čas přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin, který obvykle trvá zhruba od začátku listopadu do konce března (s ohledem na nadmořskou výšku místa a další charakteristiky konkrétní lokality). Kácení, pokud je opravdu nutné, proto raději odložte až na pozdní podzim.

V souladu s ustanovením vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, by mělo být kácení prováděno zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Proto by obce, správci komunikací i všichni, kteří mají v plánu kácení dřevin v letošním roce, měli tyto plány přehodnotit tak, aby nedocházelo ke zbytečným škodám na životním prostředí. Připomínáme, že stromy v krajině, ve městech a obcích mají svou nezastupitelnou úlohu (například retenční, protierozní, protihlukovou nebo při adaptaci na probíhající klimatickou změnu zejména ochlazováním prostředí sídel).

„Mnohé stromy slouží pilným opylovačům, poskytují úkryt i domov hmyzu, ptactvu i dalším živočichům. S každým pokáceným stromem o ně přicházejí. Stromy plní zásadní společenské funkce, jako je např. snížení prašnosti a hluku, produkce kyslíku a další. I pokud jsou pokácené stromy nahrazeny novými výsadbami, trvá desetiletí, než se poskytování životodárných funkcí opět obnoví, přitom v podmínkách měnícího se klimatu je péče o nově vysazené stromy obtížná a mnohé nepřežijí. V sídlech se nám pak o to více při letních vedrech rozpalují ulice i budovy a chybí tolik potřebný stín. Z měst se stávají tzv. tepelné ostrovy, jejichž průměrná teplota je o několik stupňů vyšší než v okolní volné krajině. Je tedy obecným zájmem, aby se ke kácení přistupovalo s respektem,“ zdůraznila ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP Linda Stuchlíková.

„Kácení je až tou poslední možností. Představme si jeden stoletý listnatý strom, ať už buk, dub, lípu nebo javor vysoký alespoň 25 metrů s šířkou koruny kolem 12 metrů. Celková asimilační plocha zhruba 600 000 listů představuje dvě fotbalová hřiště. Když bychom jeho funkce měli okamžitě nahradit novými stromy, museli bychom jich vysadit dva tisíce. Proto je důležité o vzrostlé stromy v intravilánech i podél komunikací odborně pečovat. Jejich perspektivu tím prodloužíme o desítky let a novými výsadbami nemusíme nahrazovat, ale rozšiřovat zelené plochy. Pokud se vám podařilo nové stromy vysadit, nezapomeňte se pochlubit a zaregistrovat na www.sazimebudoucnost.cz. Každý strom se počítá,“ dodal Miroslav Kundrata, zakladatel iniciativy Nadace Partnerství – Sázíme budoucnost.

Důležité informace k obecné ochraně dřevin:
Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny .
Vyhláška 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb..

V případě, že se člověk setká s nepovoleným nebo bezdůvodným kácením stromů, může kontaktovat přímo Českou inspekci životního prostředí ČR.

MŽP jako hlavní partner celoročně podporuje iniciativu Sázíme budoucnost ( zde). Aktuálně běží tyto dotační výzvy

MŽP na výsadbu stromů:

Zdroj: Státní správa

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
,
Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře