Svoboda cenzura obcanska prava media strach

Omezování svobod jak na naší, tak na globální úrovni přichází velmi plíživě. Bublina okolo viru COVID-19 je jen třešničkou na dortu, kterou si mocenské skupiny pěkně vychutnávají a využívají celé situace k tomu, aby poutáhli kohoutky ještě o něco rychleji. Jediným řešením, jak obhájit naši svobodu, je kriticky myslet a nenechat se zastrašit žádnými pokusy shora.

Nástroj k ovládání obyvatel

Pravda je, že svět skutečně vypadá o trochu jinak, než před pár měsíci nebo lety. V důsledku „pandemie“ to však spíše nebude, protože pokud by pandemie opravdu byla tak vážná, náš svět by pravděpodobně vypadal jako živý odkaz žánru postapokalyptických filmů. Namísto obrazu měst plných anarchie, vymlácených výloh, vyprahlé planiny a jiných prvků těchto oblíbených filmů se dějí úplně jiná kouzla.

Nespojuje je čistě náhodou to, že všechna přispívají k omezení naší svobody?

Patří mezi ně například i chytrá karanténa, která se schovává za vznešené cíle ochrany našeho zdraví. Její skutečný cíl je však jiný – funguje totiž jako velmi efektivní a legitimní nástroj, jak nás “špehovat”.

To, že se zcela vážně začalo mluvit o povinné vakcinaci, o jakémsi Covid pasu, který má občany rozdělit na ty druhé kategorie a ty privilegované, kteří budou moci cestovat, chodit na koncerty a plnohodnotně žít, nás snad v těchto souvislostech už ani nepřekvapí, ale naopak by nás mělo zvednout ze židle nebo dostat na náměstí a do ulic.

Snaha o vymýcení živnostníků a malých a středních podnikatelů. Velké (a většinou zahraniční) obchodní řetězce, kudy proudí davy lidí, mohou mít otevřeno. Malé krámky a podniky se službami, kam denně přijde pár lidí, musí mít nuceně zavřeno.

Jen kupříkladu takové restaurace – byly mezi prvními, kdo musel zavést EET. Všechny tak poslušně učinily nebo zavřely. Sice se z médií dozvídáme, že restaurace nějakou kompenzaci dostat mají, ale obvykle je to tak složité, že na ni mnoho z nich nedosáhne. A co víc, na kompenzace z první vlny koronaviru mnozí z nich stále čekají. Snad ne marně. Dalších podobných příkladů bychom našli mnoho.

Kolik dříví se na nás dá nasekat?

Tak to se musí otestovat tzv. salámovou metodou. K této taktice se přistupuje tehdy, kdy by se obtížné nebo kontroverzní cíle prosazovaly obtížně jako celek, nebo by byly zcela neprůchodné. Dosažení cíle se rozdělí do malých dílčích krůčků, které se prosazují postupně.

V podání našeho vedení státu se salámovou metodou rozumí cílené ořezávání jedné svobody za druhou. Vše se dělá velmi promyšleně tak, aby lidé:

  • reagovali pokud možno se zpožděním,
  • neuvědomovali si okamžité důsledky,
  • příliš se nebouřili,
  • a zejména – měli strach se svobodně vyjadřovat.

Jakmile se objeví otevřená kritika postupu vlády, rychle se začnou aplikovat účinné “tišící” prostředky, aby davy opět umlkly. Na seznam takových opatření patří třeba rychlé změny úpravy opatření nebo odvolání ministra. Pomyslný vlk se tedy vždy nažere a koza zůstane celá. Vláda si totiž až příliš dobře uvědomuje, že mírným povolením otěží o nic nepřijde.

A to se stále bavíme jen na úrovni naší země v srdci Evropy.

Přesuňme se k omezování svobody a cenzuře na globální úrovni.

Média baví šířit strach. Zvyšuje to jejich sledovanost

Média moc dobře vědí, jak na nás. Drží se léty prověřených postupů, jak si zvýšit sledovanost. A že se jim to daří! To ovšem není problém jen naší země, jedná se o problém globálního charakteru. Média záměrně přicházejí s celodenní virovou masáží veřejnosti, která má za úkol vyvolat strach. Vše okolo viru pak okoření notnou dávkou dramatičnosti. Jejich sledovanost navíc podporuje plošná atmosféra strachu, která se jim hodí do krámu. Velmi mazaně pak všechny zprávy prošpikovávají vyvoláváním strachu o zdraví rodičů, seniorů a dalších rizikových skupin. Mohou si pak nechat obdivně poklepávat po ramenou, jak velké sledovanosti dosáhla.

Oproti tomu sociální sítě by měly být veřejným prostorem

Měly. Ale nejsou.

Platformy, jakými jsou Facebook, Twitter či Youtube, o většině obsahu rozhodují podle vlastní libosti a nezasahuje do nich žádný státní či nadstátní regulátor. Pasují se tak do role samozvaných soudců toho, co svět uvidí a co nikoliv.

Že zájmové skupiny “řádí” na poli cenzury a ovlivňování na sociálních sítích, dokládá třeba případ celosvětového vymizení skupiny kritické k rozvoji 5G sítí. Dále není pochyb o tom, že se “monitorují” informace o pandemii Covid-19. Pokud obsahují náznak alternativního názoru, obvykle k nim přibude nějaký ten dovětek. A pak jsou tu americké volby. Lidé v zemi za velkou louží si užijí mnoho “šmírování”. Získané informace slouží k nasměrování jejich životů systémově příznivým směrem.

Kdo tahá za nitky?

Kdo stojí za scénou divadla zvaného naše politická scéna a kdo tahá za nitky na globální úrovni? To se asi nikdy nedozvíme. Možná to jsou globalistické elity, možná progresivisté nebo snad nová neomarxistická levice? Pokud je to někdo z nich, tak už může být pozdě a architektura systému, dokonce toho globálního, se nám naprosto mění před očima.

Proč s tím nikdo nic neudělá?

Něco změnit chce “každý druhý”.

Omezování svobod však přichází velmi plíživě a většině lidí tyto pozvolné kroky nevadí natolik, aby něco udělali.

Všechno má řešení. I navrácení našich svobod

Nemá smysl se zabývat věcmi, které neovlivníme. Nejspíše stejně nikdy neodhalíme skupiny, které skrytě ovládají globální i naši scénu. A i kdyby se nám to podařilo, jejich štafetu by beztak brzy převzal někdo jiný.

Klíčem k zachování (a obnovení těch již ztracených) svobod je kritické myšlení každého z nás a respektování názoru druhých. Nenechme se slepě zastrašovat informacemi z médií. Ceňme si názorové pestrosti, kterou si (zatím) můžeme v našem světě dovolit. Učme naše děti rozpoznávat, které zprávě věřit a kterou je potřeba si ověřit. Nedovolme, aby se heslo, že „za svobodu by se mělo bojovat v každé době”, stalo jen prázdným výkřikem. Svoboda je nejvyšší hodnotou, kterou je třeba neustále hájit a bojovat za ni.

Autor: Dalibor Uhlíř

0 0 hodnocení
Hodnocení článku
Blog občana

"Blog občana" slouží jako prostor k veřejnému vyjádření našich čtenářů.

Obsah tohoto článku je názorem jeho autora a nemusí se shodovat s názorem redakce, která text neupravuje a nechává jej v původním znění.

Chtěli byste také věřejně prezentovat Váš názor na aktuální témata? Své náměty a příspěvky můžete zasílat na email: redakce(zavináč)zpravycr.cz

Mohlo by Vás zajímat
Nejnovější články
 Upozornění
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Vložená zpětná vazba
Zobrazit všechny komentáře