Nárůst spotřebitelských cen v Česku byl druhý nejvyšší v EU

Nárůst spotřebitelských cen v Česku byl loni druhý nejvyšší v EU.

Růst spotřebitelských cen byl v letech 2022 i 2023 ovlivněn zdražením cen energií, surovin a jejich promítnutím do nákladů výrobců a následně i do cen pro konečné spotřebitele. V obou letech nárůst cen měřený harmonizovaným indexem spotřebitelských cen dosáhl mimořádně vysoké úrovně, ale loni byl mírně slabší než o rok dříve – z 9,2 % zmírnil na 6,4 %.

Nejvíce loni vzrostly ceny v Maďarsku (17,0 %), v Česku (12,0 %) a na Slovensku (11,0 %) a přes desetinu vzrostly spotřebitelské ceny také v Polsku (10,9 %). Nejmírněji se zvýšily spotřebitelské ceny v Belgii (2,3 %), v Lucembursku (2,9 %) a ve Španělsku (3,4 %).

Méně rostly ceny energií a paliv

V roce 2023 zůstala v celé Evropské unii výrazně zvýšená úroveň růstu cen potravin a nealkoholických nápojů (celkem v EU vzrostly o 12,6 %) a také stravování a ubytování (8,4 %). Naproti tomu v celé EU v souvislosti s klesajícími cenami ropy oslabil ve srovnání s rokem 2022 růst cen dopravy (2,5 %). V průměru výrazně zpomalil i růst cen bydlení a energií (3,4 %), v němž se projevilo zlevnění elektřiny a plynu. Při pohledu na vývoj v jednotlivých zemích jsou ale v této kategorii patrné výrazné rozdíly mezi staršími a novějšími členskými zeměmi EU. Pokles cen bydlení a energií loni zaznamenaly výhradně starší členové (celkem 7) a mezi deseti státy s nejvyšším růstem byly jen dva ze starších členů (Rakousko a Irsko).

Za poslední dva roky celková úroveň spotřebitelských cen poskočila výrazně vzhůru v celé Evropské unii. Celkový přírůstek spotřebitelských cen v letech 2022 a 2023 v EU dosáhl 16,1 %. Nejvíce se v tomto období zvýšily ceny v Maďarsku (34,9 %), Estonsku (30,3 %) a Litvě (29,2 %). Česko se umístilo čtvrté s 28,5% navýšením. Nejméně, ale stále o více než desetinu, se za poslední dva roky zvýšily spotřebitelské ceny v Lucembursku (11,3 %), Finsku (11,8 %) a ve Francii (11,9 %).