Přinášíme vám denní souhrn událostí z domova – 12. 6. 2021
Vláda zřejmě odmítne Babišův návrh zmrazit platy ústavních činitelů
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni narazí zřejmě v pondělí na nesouhlas jeho kabinetu. Stojí to v návrhu stanoviska pro pondělní jednání vlády na vládním webu. Z návrhu stanoviska vyplývá, že jedním z hlavních důvodů pro odmítavý postoj je právě zásah do odměňování soudců. Návrh by podle něj byl v této části v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Kvůli tomu, že se týká soudců, narazil návrh na nesouhlas části justice. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance je v části týkající se platů soudců neústavní. Před možnými neústavními následky varuje i Nejvyšší soud. Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout neutrální postoj.
Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér pokládá za nepřijatelný. (Zdroj: ČTK)
Na rozvojovou pomoc dá ČR příští rok zhruba miliardu
Na dvoustrannou rozvojovou a humanitární pomoc by Česko mělo příští rok poslat po zahrnutí prostředků Evropské unie zhruba miliardu korun, což je asi o 100 milionů méně, než vláda schválila pro rok letošní. Vyplývá to z materiálů ministerstva zahraničí, které má ČTK k dispozici a v pondělí je projedná vláda. Pokud bude pro realizaci priorit potřeba více peněz, mohou být využity nároky z nespotřebovaných výdajů z předchozích let.
Dvoustranná pomoc příští rok zamíří stejně jako letos především do šesti prioritních zemí české rozvojové spolupráce, a to do Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Gruzie, Kambodži, Moldavska a Zambie. Na dvoustrannou pomoc je určeno 317,8 milionů korun. Kromě šesti prioritních zemí letošní plán rozvojové spolupráce počítá i s pokračováním specifického programu pro pomoc Ukrajině, na což by mělo být vyčleněno 17 milionů korun. Plán také počítá s pokračováním bilaterálních aktivit v Afghánistánu. (Zdroj: ČTK)
Babiš se odmítl omluvit Pirátům, kteří jej k tomu vyzvali v předžalobní výzvě
Premiér Andrej Babiš (ANO) se odmítl omluvit Pirátům, kteří jej k tomu minulý týden vyzvali v předžalobní výzvě kvůli výroku, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. Na twitteru dnes předseda vlády sdílel svůj komentář pro deník Právo s názvem Piráti migranty prostě vítají. Podle opoziční strany jsou jediným Babišovým programem právě Piráti, premiér podle nich mluví o migraci, ale nezvládl koronavirovou pandemii.
“Jak určitě víte, Pirátská strana mě vyzvala k omluvě. Tak to ani náhodou,” uvedl Babiš. “Nemám se zač omlouvat a myslím, že to dobře ví,” dodal. V komentáři pro Právo mimo jiné zopakoval svůj výrok z pléna Sněmovny: “Nechceme sdílet naši zemi”. Piráti podle něj mají “zcela opačný názor”. (Zdroj: ČTK)
Školy dostanou na podzimní vyučování v létě asi 150 až 740 Kč na žáka
Peníze na podzimní doučování žáků po výuce na dálku dostanou školy před začátkem nového školního roku. Jak již dříve uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO), půjde zhruba o 250 milionů korun na aktivity do konce prosince. Úřad je rozdělí mezi všechny základní a střední školy v ČR, zohlední přitom podíl žáků s problémy. Základní školy získají asi 150 až 740 korun na dítě. Střední školy obdrží kolem 150 korun na žáka na podporu závěrečných ročníků. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová. Úřad podle ní také plánuje spustit k doučování web a od ledna 2022 počítá s třemi miliardami korun z Národního plánu obnovy.
“Finanční prostředky mohou školy využít hlavně na doučování potřebných žáků, ale stejně tak na adaptační a socializační aktivity pro širší kolektivy žáků. Doučování se mohou ujmout nejen pedagogové z daných škol, ale i studenti z fakult připravujících budoucí učitele,” uvedl Plaga. Školy byly v tomto školním roce i v druhém pololetí minulého školního roku kvůli epidemii covidu-19 několik měsíců zavřené a žáci měli povinnou výuku na dálku. Výuky on-line se podle průzkumu České školní inspekce ještě na jaře neúčastnilo asi 50.000 dětí a kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do distančního vzdělávání nezapojilo vůbec. (Zdroj: ČTK)
Kauzu Babišova střetu zájmů převzal evropský žalobce
Nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) převzal kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), v níž čeští vyšetřovatelé zkoumají, zda mohl být kvůli čerpání dotací či veřejných zakázek ze strany koncernu Agrofert spáchán trestný čin. Z Česka úřad evropského žalobce zatím převzal 12 trestních kauz týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Své firmy včetně Agrofertu vložil Babiš do svěřenských fondů.
“Ve věci již není Vrchní státní zastupitelství v Praze činné,” uvedl sekretariát vrchní státní zástupkyně v Praze na dotaz serveru, zda nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce převzal kauzu ke střetu zájmů. Pražské vrchní státní zastupitelství případ dozorovalo. Když ovšem začala 1. června unijní prokuratura fungovat, nahlásilo ho do Lucemburku, kde instituce sídlí. “Nevyplynulo to z žádného nového důkazu, ale je to navázáno na vznik nové instituce,” uvedla minulý týden jeho šéfka Lenka Bradáčová. (Zdroj: ČTK)
Dva miliony lidí v ČR jsou plně očkovány proti covidu
Ukončené očkování proti nemoci covid-19 mají v Česku přes dva miliony lidí, dávek bylo dosud rozdáno 6,44 milionu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Testy v pátek v Česku potvrdily 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Proti minulému pátku se denní přírůstek počtu nákaz snížil téměř o polovinu. Na 100.000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní méně než 15 nakažených, podobně nízko bylo takzvané incidenční číslo naposledy také loni před polovinou srpna, vyplývá také z webu ministerstva.
Ukončené očkování proti covidu-19 má v Česku zhruba 2,047 milionu lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. Většina používaných vakcín je dvoudávková. K očkování se mohou přihlásit lidé od 16 let, alespoň jednu dávku vakcíny dosud dostalo téměř 4,4 milionu z nich. Podle odborníků je pro navození kolektivní imunity potřeba, aby se nechalo očkovat alespoň 70 procent populace, tedy přibližně 7,5 milionu lidí. (Zdroj: ČTK)
Poslanci chtějí dotace na zaměstnávání lidí, kteří jsou dlouho bez práce
K zaměstnávání lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce a jsou sociálně znevýhodněni, by měl pomoci návrh zákona o integračním sociálním podniku, jenž podali poslanci ČSSD, Pirátů a KSČM. Podnik by mohl za splnění předepsaných podmínek dostávat státní příspěvky na platy těchto zaměstnanců i na různé kurzy a školení. Rozpočtové dopady předkladatelé odhadli na asi miliardu korun ročně.
Postavení integračního sociálního podniku by mohl stát podle předlohy přiznat zaměstnavateli, mezi jehož pracovníky by bylo nejméně 30 procent dříve dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Tito lidé by zároveň museli mít například nízkou úroveň vzdělání, být v exekuci, bez střechy nad hlavou nebo po výkonu trestu či pobírat dávky v hmotné nouzi. (Zdroj: ČTK)
Lidí s exekucí na důchod ubývá, v březnu jich bylo 72.300
V posledních dvou letech v Česku ubývá lidí s exekucí na starobní, invalidní či pozůstalostní důchod. Zatímco předloni na konci prvního čtvrtletí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 90.400 penzistů a penzistek s exekuční srážkou, letos jich bylo 72.300. Ze starobního důchodu se v březnu kvůli splácení dluhů strhávalo v průměru 2449 korun. Vyplývá to ze statistik úřadu.
ČSSZ vyplácela na konci března přes 2,86 milionu důchodů. Starobní penzi mělo 2,39 milionu lidí, invalidní 414.900. Pozůstalostní důchod pobíralo 25.100 dospělých a 39.200 dětí a mladých. Penze v posledních letech rostou víc, než nařizuje zákon. Na konci prvního čtvrtletí průměrný starobní důchod činil 15.351 korun. Průměrný sirotčí důchod dosahoval 8001 korun. V Česku se ale také postupně mění pravidla exekucí. (Zdroj: ČTK)
Politici na pietním aktu položili věnce k hrobu lidických mužů
K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, Sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Připomněli si tak 79 let od vyhlazení Lidic na Kladensku nacisty. Vzpomínka se konala kvůli koronavirové pandemii bez účasti veřejnosti v omezeném rozsahu. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, hlava státu se ale nezúčastnila.
Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie a následně státní hymna. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík posléze účastníkům poděkoval. Respirátory kvůli koronavirové pandemii měli nasazeny pouze čestná stráž, vojáci a skauti. (Zdroj: ČTK)