Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) od roku 2014 do 31. října 2023 přispěl k vyřešení 59 037 nemovitostí s nesprávně zapsaným vlastníkem a zahájil šetření u 98 706 nemovitostí. Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení, protože vlastník již nežije (62 % případů). Nemovitosti, které nebudou mít po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka, přejdou na stát.
„V letošním roce se zatím podařilo vyřešit přes 8 200 nemovitostí s neznámými vlastníky, což je rekordní počet. I nadále se zaměřujeme ve velké míře na nemovitosti, které komplikují městům a obcím jejich rozvoj. Proaktivně se ÚZSVM zaměřuje na stavby, a to speciálně na ty, kde je evidován trvalý pobyt. Úspěšně řešíme také případy, kdy je vlastník sice znám, ale jeho stavba není zapsána na žádném listu vlastnictví,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu a připomněla, že desetiletá lhůta stanovená občanským zákoníkem, během níž se mohou vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva, uběhne na konci letošního roku.
V katastru nemovitostí bylo k 1. říjnu 2023 evidováno celkem 115 779 nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 328 532 položek. Reálně se jedná o 139 752 pozemků (zejména orné půdy, lesních pozemků či luk) a 2 322 staveb, neboť jednu nemovitost může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a stejně tak jeden neidentifikovaný vlastník může být majitelem několika nemovitostí. Seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM: https://www.uzsvm.cz/seznam-nedostatecne-identifikovanych-vlastniku.
V převážné většině případů s nedostatečně identifikovanými vlastníky se jedná o již nežijící osoby a je nutné podat podnět k dodatečnému projednání dědictví. Občané se však nemusí obávat, že by taková nemovitost připadla státu v případě, kdy dědické řízení neskončí do konce roku 2023. Jen je potřebné informaci o zahájení dědického řízení sdělit místně příslušnému katastrálnímu úřadu, který tuto skutečnost zaznamená.
Nemovitosti, které nebudou mít po 1. lednu 2024 správně zapsaného vlastníka, přejdou na stát. ÚZSVM bude následně postupovat v souladu se zákonem o majetku státu, to znamená, že nemovitosti budou nejprve nabídnuty jiným státním institucím, řada nemovitostí tak bude převedena například na Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Pokud státní instituce neprojeví o majetek zájem, bude pro něj ÚZSVM hledat definitivního vlastníka mimo stát.
Nemovitost má nedostatečně identifikovaného vlastníka v případě, že v katastru nemovitostí chybí jeden nebo více z podstatných údajů. Těmi jsou celé jméno, datum narození (rodné číslo) a kompletní adresa posledního trvalého pobytu.
Původ chyb leží nejčastěji v období let 1948 až 1989. Po 2. světové válce docházelo k obrovskému množství nových a mnohdy neúplných či chybných, zápisů do pozemkových knih. V padesátých letech byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena. Po několika letech se zavedly tzv. zjednodušené evidence, které jsou z pohledu dnešního práva nedostačující. Dalším zdrojem chyb, kdy se úřední zápisy rozcházely s dokumenty vlastníků, byly ruční přepisy jmen, počešťování německých jmen, foneticky nepřesně přepisovaná jména, nenahlášení změny příjmení po sňatku apod. Další významný aspekt, který k této situaci přispěl, bylo rozdělení Československa. I z této doby pochází mnohé nepřesnosti, což je zřejmé například z toho, že na česko-slovenské hranici je pásmo s nejvyšším počtem nedostatečně identifikovaných vlastníků.
Zdroj: Státní správa