Přinášíme vám rychlý souhrn událostí ze dne 13.3. 2021
ČOI podle asociace toleruje respirátory bez evropské certifikace
Česká obchodní inspekce (ČOI) toleruje prodej respirátorů s označením KN95 a N95, kterým na rozdíl o respirátorů třídy FFP2 chybí certifikace podle evropské normy. Tvrdí to Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Podle ní jde o ilegální respirátory. Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich sdělil, že technické normy v českém právním řádu nemají samy o sobě obecnou závaznost a označení N95 nebo KN95 na respirátoru neznamená nic zavrženíhodného.
Asociace nanotechnologického průmyslu ČR kritizuje prodej respirátorů s mimoevropským označením KN95 a N95 dlouhodobě. Fröhlich na začátku února argumentoval, že obchodníci mohou doprodávat zásoby získané díky výjimce z loňského jara, případně díky výjimce z jiného členského státu Evropské unie. “Osobně jsem viděl hned několik takových výjimek a na žádné z nich nebylo uvedeno, že by platila do vyprodání zásob, ať už žadatele o výjimku, anebo dalších článků distribučního řetězce. Žadatel směl dodávat na trh osobní ochranné prostředky bez evropského označení CE pouze po dobu platnosti dotyčné výjimky,” uvedl Jakub Král, právní expert ze vzdělávací a konzultační společnosti Porta Medica. (Zdroj: Novinky.cz)
ČR má desetkrát víc nově nakažených na obyvatele než Německo
Česká republika má za uplynulých 14 dní přes 156 000 nových případů nákazy novým typem koronaviru. Je to 1393 případů na 100 000 obyvatel, ČR je tak ve srovnání s okolními zeměmi výrazně na prvním místě. Druhé Slovensko má případů na 100 000 obyvatel méně než polovinu toho, co Česko, přesně 558. A například Německo dokonce desetkrát méně.
V České republice počty nakažených v posledním týdnu klesaly, výjimkou byl pouze pátek, v Německu po měsíci stagnace mírně rostou. Stále jsou však v přepočtu na počet obyvatel hluboko pod těmi českými. Z dalších sousedních zemí má Polsko 485 nově nakažených za 14 dní na 100 000 obyvatel, Rakousko 368. (Zdroj: Novinky.cz)
Vláda do konce března spustí očkovací kampaň. Má stát přes 50 milionů
Na konci března se v televizi rozběhne kampaň na podporu očkování proti covid-19, uvedl to šéf vládního odboru komunikace Vladimír Vořechovský. Ten před několika dny podepsal smlouvu v hodnotě čtyř milionů korun na přípravu kampaně, dalších 50 milionů korun vydá resort zdravotnictví na nákup mediálního prostoru.
„Přípravy kampaně jsou v plném proudu, pracuje se na webových stránkách, dotáhl se navigační systém pro očkovací centra a 22. března se bude natáčet klíčový TV spot, který bude veřejnosti představen do konce března,“ řekl Vořechovský Novinkám. Součástí televizního klipu by měly být osobnosti, které „krize zasáhla“. Bližší podrobnosti zatím Úřad vlády zveřejnit nechce. (Zdroj: Novinky.cz)
Babiš a další premiéři chtějí summit EU o přidělování vakcín
Premiéři pěti evropských zemí včetně Andreje Babiše vyzvali, aby EU co nejdřív uspořádala summit o přidělování vakcín, informovala agentura APA. Dělení vakcín je podle nich nespravedlivé. Evropská unie by měla co nejdříve uspořádat summit o přidělování vakcín, tak aby všechny členské státy EU byly schopné dosáhnout ve druhém čtvrtletí svých očkovacích cílů. V sobotu zveřejněném dopise to podle agentury APA napsalo pět premiérů členských zemí EU včetně předsedy české vlády Andreje Babiše a rakouského kancléře Sebastiana Kurze.
Babiš poukázal na zatím zcela nedostatečné a často i dost nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by se měly distribuovat přísně podle počtu obyvatel a veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ uvedl pro ČTK. (Zdroj: Seznam Zprávy)
Volby můžeme měnit, jak chceme, volič nás stejně převeze, říká poslanec Marek Benda z ODS
Nejdéle sloužící poslanec, Marek Benda z ODS, je ve Sněmovně už 30 let. Teď všechny zaskočil svým nápadem, že strany samy mají rozhodovat, kdo se stane poslancem za sečtené hlasy, které by jinak propadly. V rozhovoru pro Seznam Zprávy po zkušenostech z minulých let připouští, že jakákoliv změna volebních pravidel se nakonec stejně otočí proti tomu, kdo ji prosadil.
Co máme na výběr? “Objevily se bonusy pro vítěze nebo pro všechny, kdo získají nad dvacet procent, podle mě jsou ale neprůchodné. Pak tu byl návrh na vytvoření jednoho volebního obvodu. Myslím, že Slovensko je pro nás v tomhle směru varováním. Tam skončily politické strany a začala éra nových hnutí s populistickým lídrem v čele. Jedinou možností je tedy rozdělovat mandáty v takzvaném druhém skrutiniu, aby hlasy nepropadaly a vyvažovaly se nerovnosti”.
“Moje představa možného kompromisu je, že strany by neurčovaly konkrétní jméno kandidáta, ale alespoň si vyberou kraj, kde dostanou mandát. Neurčovaly by osobu, ale prvního náhradníka. To je rozdíl oproti modelu, který fungoval do roku 1998, kdy si strana mohla říct – všechny tyhle čtyři mandáty navíc přidám Praze”. (Zdroj: Seznam Zprávy)
Nemocnice kvůli omezení péče prodělávají asi 3,2 miliardy měsíčně
Nemocnice kvůli omezení běžně poskytované péče prodělávají 3,2 miliardy korun měsíčně, výkonnost jim poklesla na začátku letošního roku asi o pětinu. Situaci má stejně jako loni narovnat kompenzační vyhláška, která úhrady od zdravotních pojišťoven za péči upraví. Vyplývá to z návrhu zákona o kompenzacích, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška má také umožnit zdravotnickým zařízením mimo nemocnice vyplatit zaměstnancům odměny za další vlnu pandemie.
Problémy mají i lázně nebo zařízení následné péče, protože k nim nesměřují na doléčení a rehabilitaci pacienti po operacích. Loňské omezení nemocniční péče se negativně projevilo také v řadě ambulantních segmentů, od fyzioterapie až po některé specializované lékaře. Vliv měl i strach některých pacientů chodit do ordinací lékařů. Většina nákladů zdravotnických zařízení je přitom fixních, v průměru 60 procent, někde až 90 procent, jsou personální. (Zdroj: ČTK)
Silný vítr ve středních Čechách zaměstnal hasiče i energetiky
“Silný vítr dnes ve středních Čechách zaměstnal hasiče, vyjížděli hlavně k popadaným stromům. Napilno měli také energetici, kteří řešili pět poruch na vedení vysokého napětí. K 16:00 bylo bez elektřiny zhruba 15.000 domácností, především na Mladoboleslavsku, ale také na Nymbursku a Kutnohorsku. Před 18:00 v regionu zůstávalo bez proudu ještě asi 6000 domácností“, řekla ČTK mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Další poruchy se podle Holingerové vyskytovaly v Karlovarském, Královéhradeckém, Plzeňském a Ústeckém kraji a na Vysočině. Většina problémů ale byla ve středních Čechách. (Zdroj: ČTK)
Stavební zákon je podle Dostálové už čistě politická záležitost
“Nový stavební zákon, který projednává Sněmovna, už je čistě politická záležitost, což je špatně. Pokud by nebyl schválen, jeho přijetí by se posunulo minimálně o čtyři roky”. V rozhovoru s ČTK to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Spory o to, jestli mají stavební úřady zůstat obcím, považuje za nesmyslné. Stavební řízení je podle ní už teď kompetence státu v přenesené působnosti.
Hlavními principy zákona mají být jedno řízení před jedním stavebním úřadem a začlenění dotčených orgánů do stavebních úřadů, takže stavebník nebude sám shánět potřebná vyjádření. Zákon zavádí i pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.
Názory oborových svazů a úřadů na navrhovanou podobu zákona se různí. Pro jeho přijetí jsou například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace developerů. Výhrady mají například ministerstvo kultury, Česká komora autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů. Svaz měst a obcí dokonce navrhl zákon stáhnout z projednávání. (Zdroj: ČTK)
Města navzdory covidu zvedají nájemné! Někde až o 100 %
Ceny pronájmů v době koronaviru na mnoha místech klesly a lidé tak dosáhnou na bydlení, o kterém se jim před rokem mohlo jen zdát. To se ale většinou netýká lidí, kteří bydlí v městských bytech. Magistráty totiž v době covidu spíše zdražují. Rekordmanem je zřejmě Praha, ceny ale zvedá i Hradec Králové, Brno nebo Karlovy Vary.
Nejvíce se to projevilo v Praze, kde došlo k razantnímu propadu turismu a řada bytů, která byla původně určena na bydlení typu Airbnb, je nyní k dispozici i pro dlouhodobé bydlení. Zatímco u soukromých bytů tak ceny klesají, městské byty v Praze zdražují až na dvojnásobek.
Z krajských měst se ceny letos zvedly také v Brně, Českých Budějovicích nebo v Karlových Varech. Tato města nájemné zvýšila o inflaci, která loni činila 3,2 %. “Statutární město Karlovy Vary pravidelně zvyšuje nájemné o výši inflace vykázanou Českým statistickým úřadem, za loňský rok dosáhla inflace 3,2 % a o tolik se na letošní roku zvyšuje nájemné bytů, pozemků i nebytových prostor ve městě. Žádné jiné zvýšení neplánujeme,” uvedl mluvčí města Jan Kopál. (Zdroj: TN. NOVA)