Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině – V roce 2022 se v Kraji Vysočina sklidilo 803 tisíc tun obilovin, desetina celorepublikové sklizně (9,8 %).
Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 53 tisíc tun (+7,1 %). Více než polovinu ze sklizně obilovin tvořila pšenice ozimá (454 tisíc tun), druhou nejrozšířenější obilovinou byl ječmen jarní (153 tisíc tun). Brambor se naopak sklidilo o 10 tisíc tun méně (-5,5 %) než v předchozím roce, celkem téměř 180 tisíc tun. Meziroční růst o téměř 23 tisíc tun (+21,5 %) byl vykázán ve sklizni řepky (necelých 128 tisíc tun).
Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.
Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2022 ve výši 803 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,8 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 53 tisíc tun (+7,1 %). Meziroční nárůst celkové sklizně obilovin na Vysočině byl způsoben jednak o 3 662 hektarů (+2,7 %) větší osevní plochou, tak i o 240 kg (+4,3 %) vyšším hektarovým výnosem. Sklizených 5,75 tuny obilovin z jednoho hektaru znamená pátý nejmenší výnos ze všech krajů před krajem Jihočeským (5,74 t/ha), Libereckým (5,72 t/ha), Plzeňským (5,68 t/ha) a Karlovarským (5,65 t/ha). Nejvyšší výnos (6,26, resp. 6,2 t/ha) byl vykázán v Hlavním městě Praha a v kraji Olomouckém. Republikový průměr činil 5,93 t/ha.
V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou pšenice ozimá, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2022 se z této plochy sklidilo 454 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 11 % více. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2022 sklizeno 153 tisíc tun, to je téměř pětina ze sklizně obilovin v kraji.
Zcela konkurenceschopnými pro Vysočinu jsou na podstatně menší výměře pěstované obiloviny žito, oves a triticale. Sklizeň žita na Vysočině ve výši více než 23 tisíc tun je mezi kraji nejvyšší a představuje 18 % republikové sklizně žita. Třetí místo po Jihočeském a Plzeňském kraji obsadila Vysočina ve sklizni ovsa a čtvrté za stejnými kraji plus krajem Středočeským ve sklizni hybridní obiloviny triticale. Více než 23 tisíc tun ovsa představovalo 13,8 % ze sklizně ovsa v ČR a téměř 27 tisíc tun triticale znamenalo 12,8 % z celorepublikové sklizně této plodiny. Sklizňová plocha, na Vysočině spíše okrajově pěstované, kukuřice na zrno se v roce 2022 snížila na polovinu a tvořila pouhé 1,1 % celkové výměry obilovin. To společně s 11% poklesem hektarového výnosu způsobilo meziroční propad sklizně kukuřice na zrno o necelých 12 tisíc tun na poloviční úroveň sklizně předchozího roku.
Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 11 154 tun na třetím místě za krajem Středočeským a Jihomoravským. Sklizeň luskovin na Vysočině poslední roky roste. Oproti roku 2021 vrostla o 8 %, za poslední 3 roky její nárůst činí 46,6 %.
Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2022 se kraj podílel na celkové produkci brambor v ČR téměř jednou třetinou. Ostatních brambor (konzumní, krmné a průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 180 tisíc tun, meziročně o 10 tisíc tun méně (-5,5 %). Hektarový výnos brambor byl sice vyšší o 270 kg (+0,8 %) než v předchozím roce, výrazně menší ale byla plocha brambor, ta se snížila oproti roku 2021 o 355 hektarů (-6,2 %).
Sklizeň řepky se po loňském více než pětinovém propadu vrátila na úroveň sklizně 2020. Meziročně byly navýšeny osevní plochy řepky, a to o 1 913 hektarů, tj. o 5,4 %, a bylo dosaženo i o 450 kg (+15,3 %) vyššího hektarového výnosu. Sklidilo se necelých 128 tisíc tun, tzn. o téměř 23 tisíc tun (+21,5 %) více. Větší objem řepky byl sklizen pouze ve Středočeském kraji (259 tisíc tun). Sklizeň máku, druhé nejčastější olejniny na Vysočině, se meziročně sice nepatrně propadla, přesto sklizených 5 196 tun máku znamená nejvyšší sklizeň mezi kraji a téměř čtvrtinu sklizně máku v republice.
Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech přes 16 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,8 % produkce ČR).
V hospodářském roce 2021/2022 spotřebovali zemědělci na Vysočině přes 30 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho více než tři čtvrtiny (77 %) tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 121 tisíc tun, z čehož více než polovina (58 %) připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno přes 73 tisíc tun.
Zdroj: ČSÚ, Podrobné informace najdete v publikaci: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin – 2022