Největší nedůvěru pociťují Češi k Putinovi. Naopak největší důvěrou se může pyšnit už bývalá americká viceprezidentka a poražené demokratická kandidátka v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle aktuálního průzkumu patří ruský prezident Vladimir Putin mezi světové lídry, ke kterým mají Češi největší nedůvěru. Vladimiru Putinovi nedůvěřuje 84 procent dotázaných. Tento postoj má hluboké kořeny nejen v historických zkušenostech, ale také v současné politické situaci, kterou ovlivňuje válka na Ukrajině a Putinova agresivní zahraniční politika.
Důvěra Čechů k Rusku, a tedy i k jeho představitelům, byla již tradičně ovlivněna složitou historií česko-ruských vztahů. Klíčovými momenty, které v Česku posilují skeptický postoj vůči ruskému vedení, je zejména okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, která byla na dlouhá desetiletí symbolem ruské dominance a útlaku.
I po pádu komunismu se však vztahy mezi oběma zeměmi nevyvíjely harmonicky. Zatímco Česká republika se začlenila do západních struktur, jako jsou NATO a Evropská unie, Rusko se stále více izolovalo a jeho politika často šla proti zájmům zemí střední a východní Evropy.
Rozhodujícím faktorem současné nedůvěry je bezpochyby ruská invaze na Ukrajinu, kterou Vladimir Putin zahájil v únoru 2022. Tento konflikt nejenže destabilizoval celou Evropu, ale také přímo zasáhl Českou republiku, ať už prostřednictvím přílivu ukrajinských uprchlíků, energetické krize, nebo obav z eskalace konfliktu.
Podle průzkumů veřejného mínění většina Čechů považuje Putinovu politiku za hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Jeho kroky, zahrnující šíření dezinformací, manipulaci veřejného mínění a snahy o destabilizaci západních demokracií, jsou vnímány jako přímé ohrožení svobody a stability nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Putinova nedůvěryhodnost se projevuje napříč různými věkovými a sociálními skupinami. Ačkoli existují určité menší skupiny obyvatel, které jsou nakloněny proruskému narativu, většina české společnosti jasně odmítá Putinův autoritářský styl vlády a jeho agresivní chování na mezinárodní scéně.
Nedůvěra je navíc umocněna činností proruských dezinformačních webů, které se snaží ovlivnit veřejné mínění a posilovat polarizaci společnosti. Tato propaganda však většinově nenachází u Čechů odezvu, protože Putin je stále častěji vnímán jako zosobnění hrozby vůči demokratickým hodnotám.
Silná nedůvěra k Putinovi také odráží jasné směřování České republiky k západním hodnotám. Česko dlouhodobě podporuje sankce vůči Rusku, poskytuje pomoc Ukrajině a posiluje své vazby se spojenci v NATO a EU. Tím se země vymezuje vůči politice Kremlu a dává najevo, že nedůvěra vůči Putinovi není jen otázkou emocí, ale i principů a hodnot.
Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Jak dopadli v průzkumu další světoví politici?
Harrisové v posledním průzkumu „spíše důvěřovalo“ 33 procent dotázaných a 30 procent jí „spíše nedůvěřovalo“. Spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou byla výjimkou mezi zkoumanými politickými osobnostmi, u níž nedůvěra nepřevažovala nad důvěrou. Stejný podíl důvěřujících jako u Harrisové, ale při 40procentním podílu nedůvěřujících, zaznamenal průzkum u Macrona. Na třetím místě se objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jemuž důvěřovalo 31 procent dotázaných a 56 procent mu nedůvěřovalo. Čtvrtému v pořadí Dudovi důvěřovalo 26 procent a nedůvěřovalo 23 procent.
Za ním s nevýznamnými odstupy v podílu důvěry následují maďarský premiér Viktor Orbán (25 procent důvěřuje, 48 procent nedůvěřuje), bývalý americký prezident Joe Biden (25 procent důvěřuje, 55 procent nedůvěřuje), současný americký prezident Donald Trump (24 procent důvěřuje, 65 procent nedůvěřuje), předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (23 procenta důvěřuje, 42 procent nedůvěřuje), slovenský premiér Robert Fico (23 procent důvěřuje, 59 procent nedůvěřuje), slovenský prezident Peter Pellegrini (21 procent důvěřuje, 38 procent nedůvěřuje) a německý kancléř Olaf Scholz (19 procent důvěřuje, 30 procent nedůvěřuje).
S podílem důvěry výrazně pod pětinou respondentů pak následují izraelský premiér Benjamin Netanjahu s bývalým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Méně než desetina dotázaných důvěřuje Putinovi a ještě nižší podíly důvěry průzkum zaznamenal u generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a u běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka.
Z hlediska samotného podílu nedůvěřujících jsou nejhůře vnímanými politiky Vladimir Putin, kterému nedůvěřuje 84 procent dotázaných, a běloruský prezident Aleksandr Lukašenko s 70procentním podílem nedůvěřujících.
„Oproti roku 2023 mírně poklesly podíly nedůvěry v případě R. T. Erdogana, J. Bidena, V. Zelenského, E. Macrona, A. Lukašenka, A. Dudy a O. Scholze, naopak mírný nárůst nedůvěry oproti roku 2023 nastal u V. Orbána. Výraznější nárůsty nedůvěry v případě P. Pellegriniho a R. Fica a menší nárůst nedůvěry v případě B. Netanjahua se vztahují k výzkumům z let 2018 nebo 2019, kdy byla důvěra k nim zkoumána naposledy,“ uvedli autoři průzkumu.
Jediný zaznamenaný nárůst důvěry se týkal Trumpa, jehož důvěryhodnost byla naposledy zjišťována na konci roku 2021.
REDAKCE / Zdroj: ČTK