STAN chce koordinátora pro euro, lidovci nesouhlasí.
Starostové a nezávislí chtějí dnes ve vládě jednat o vytvoření pozice národního koordinátora pro zavedení eura.
Možnou debatu o společné evropské měně na dnešním zasedání kabinetu naznačili i lidovečtí ministři při příchodu na jednání vlády. Podle nich je však otázka, zda má smysl pozici koordinátora vytvářet necelý rok před volbami. Zavedení eura ale podporují, řekli jejich ministři před dnešním jednáním kabinetu. Zástupci ODS, která je ke společné evropské měně kritická, se před zasedáním vlády k otázce nevyjádřili.
Euro, označované symbolem € a kódem EUR, je společná měna Evropské unie (EU). Zavedeno bylo 1. ledna 1999 jako účetní měna a fyzické bankovky a mince vstoupily do oběhu 1. ledna 2002. Euro je nyní oficiální měnou 20 z 27 členských států EU, které tvoří eurozónu. Společná měna přinesla mnoho výhod, ale také některé výzvy pro ekonomiky zemí, které ji přijaly.
Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády (LRV) o zpracování analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák už dříve uvedl, že kabinet závěry analýz do konce listopadu projedná. „Za STAN chceme znovu obsadit pozici národního koordinátora pro zavedení eura. Je také čas začít jednat s Evropskou komisí a ECB o podmínkách pro vstup do ERM II. Budeme chtít další kroky,“ uvedl nedávno na síti X.
„Je otázka, jestli teď na několik měsíců ten koordinátor dává smysl. Jestli bude mít ten post reálné naplnění,“ poukázal dnes vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na blížící se volby. Zdůraznil ale, že lidovci zavedení eura v Česku podporují. Jako realistický termín vidí rok 2029 nebo 2030.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vyzdvihl, že Česko letos po několika letech znovu splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle něj to je významný milník na cestě k zavedení eura, které osobně podporuje. „Evidentně se ukazuje, že pro Českou republiku, pro naši konkurenceschopnost, pro náš průmysl, podniky, exportéry by bylo velmi výhodné, kdybychom euro přijali,“ řekl.
Hladík zároveň zdůraznil, že je třeba, aby Česko bylo v ERM II jen po nezbytně nutnou dobu. Stejný názor vyjádřili už dříve někteří ministři na základě informací z analýzy NERV. Podle analýzy by dlouhodobé působení v tomto mechanismu mělo na českou ekonomiku negativní dopady.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Česko v předchozích letech kritéria inflace a deficitu veřejných financí neplnilo, letos je zřejmě splní.
Myšlenka na vytvoření společné měny v Evropě vznikla z potřeby posílit ekonomickou integraci a stabilitu v regionu. První kroky směrem k jednotné měně byly podniknuty již v roce 1957 podpisem Římské smlouvy, která položila základy Evropského hospodářského společenství (EHS). V roce 1992 byla Maastrichtskou smlouvou oficiálně založena Evropská unie a stanoveny kritéria pro přijetí eura, známá jako Maastrichtská kritéria.
Kritéria zahrnují:
- Stabilitu cen: Inflace nesmí překročit průměr tří nejlepších členských států o více než 1,5 procentního bodu.
- Veřejné finance: Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 3 % HDP a veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP.
- Stabilitu měnového kurzu: Země musí po dobu alespoň dvou let udržet stabilní směnný kurz vůči euru.
- Úrokové sazby: Dlouhodobé úrokové sazby nesmí překročit průměr tří nejlepších členských států o více než 2 procentní body.
Výhody Eura
1. Ekonomická stabilita a integrace
Jednou z hlavních výhod eura je posílení ekonomické stability a integrace mezi členskými státy. Společná měna usnadňuje obchod a investice mezi zeměmi eurozóny, snižuje transakční náklady a odstraňuje rizika spojená s výkyvy měnových kurzů.
2. Cestování a turismus
Pro občany členských států eurozóny znamená euro jednoduchost při cestování. Nemusí měnit měny, což usnadňuje cestování a snižuje náklady spojené s výměnou peněz. Turisté mohou snadno porovnávat ceny a využívat výhod jednotného trhu.
3. Silnější postavení na globálním trhu
Euro je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světových finančních trzích. Tato silná pozice zvyšuje vliv eurozóny v mezinárodních ekonomických a politických záležitostech.
Výzvy Eura
1. Ekonomické rozdíly mezi členskými státy
Jednou z hlavních výzev je rozdílná ekonomická situace jednotlivých členských států. Některé země, jako je Německo, mají silné ekonomiky, zatímco jiné, jako je Řecko, čelí hospodářským problémům. Společná měnová politika nemusí vždy vyhovovat potřebám všech zemí, což může vést k napětí a nerovnováze v eurozóně.
2. Ztráta Národní měnové politiky
Přijetí eura znamená, že členské státy ztrácejí kontrolu nad vlastní měnovou politikou. Nemohou například devalvovat svou měnu, aby zvýšily konkurenceschopnost svých exportů, nebo upravovat úrokové sazby podle svých potřeb. To může omezovat schopnost jednotlivých států reagovat na ekonomické šoky.
3. Fiskální Unie
Jednotná měna vyžaduje určitou míru fiskální koordinace mezi členskými státy. Bez společné fiskální politiky může být obtížné udržet stabilitu a vyrovnávat ekonomické rozdíly. To vyvolává debaty o potřebě hlubší fiskální unie a sdílení finančních rizik mezi státy eurozóny.
Budoucnost Eura
Euro i nadále hraje klíčovou roli v evropské integraci a ekonomice. Vzhledem k výzvám, kterým eurozóna čelí, je důležité hledat způsoby, jak posílit hospodářskou a fiskální spolupráci mezi členskými státy. Reformy zaměřené na zlepšení fiskální disciplíny, podporu ekonomického růstu a řešení nerovnováh mohou přispět k dlouhodobé stabilitě a prosperitě eurozóny.
Euro představuje významný krok v evropské integraci a nabízí řadu výhod pro členské státy a jejich občany. Přestože přináší i určité výzvy, jeho role v posilování ekonomické stability a globálního postavení Evropy je nezpochybnitelná. V budoucnu bude klíčové hledat rovnováhu mezi národními zájmy a potřebou společné politiky pro udržení a rozvoj eurozóny.
Zdroj: ČTK / REDAKCE